— Čís. 5920 —
609
Čís. 5920.
Jest zásadně přípustno zříditi prokuristu jen pro hlavní závod. Nejde o obmezení zastupitelského práva představenstva ve smyslu čl. 231, druhý odstavec, obch. zák., podepisuje-li dle stanov prokurista kolektivně se členem představenstva.
(Rozh. ze dne 7. dubna 1926, R I 213/26.)
Rejstříkový soud zamítl návrh akciové společnosti, by byla zapsána prokura Karla Š-a pouze pro hlavní závod. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud vyhověl návrhu.
Důvody:
Soudy nižších stolic neprávem shledávají závadu, by prokura udělená ve schůzi správní rady dne 1. dubna 1924 disponentu hlavního závodu Karlu Š-ovi výslovně jen pro centrálu byla s tímto obmezením zapsána do obchodního rejstříku sídla hlavního závodu — v tom, že Karel Š. dle opovědí i protokolu o schůzi správní rady má spolupodepisovati firmu »ve smyslu §u 41 stanov«. Než § 41 stanov pojednává očividně jen o znamenání firmy hlavního závodu, poněvadž §em 2 stanov jest představenstvu vyhraženo, by se o způsobu znamenání firmy filiálek zvláště usnášelo. Poukaz k tomuto §u nemá tu tedy jiného významu, než aby bylo jasně naznačeno, že nově jmenovaný prokurista náleží mezi ony vyšší úředníky, kteří s dodatkem vyznačujícím prokuru jsou oprávnění podepisovati firmu způsobem v §u 41 vytčeným. Nelze proto spatřovali rozporu mezi ustanovením prokuristy jen pro centrálu a poukazem k §u 41 stanov, neboť tímto poukazem nemá býti propůjčeno prokuristovi nějaké další, Širší právo, nýbrž má jen býti vyznačeno, jak bude firmu (scil. hlavního závodu, neb jen pro tento byl za prokuristu ustanoven) znamenati. Že je zásadně přípustno zříditi prokuristu jen pro centrálu, přiznávají i nižší soudy v souhlase s judikaturou (srv. A. CL 1409, 1326, 1814 a 2080, pak rozh. zdejšího nejvyššího soudu ze dne 1. října 1924, č. j. R II 328/24). Podepisuje-li pak prokurista kolektivně se členem představenstva, nevykonává tu žádné zvláštní funkce, nýbrž podpisuje právě jen jako prokurista, při čemž pramenem tohoto jeho práva jsou stanovy. Nelze proto mluviti ani o obmezení zastupitelského práva představenstva ve smyslu čl. 231 druhý odstavec obch. zák.
Citace:
č. 5920. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 637-638.