Poškození tělesné.

I. Pojem.
Poškozením tělesným rozumí se všeobecně každé, jakkoli uskutečnivší se porušení spojitosti nebo činnosti částí nebo orgánů těla lidského. Vyšetřují-li se živé osoby, nelze zhusta vypátrati mnohé jednotlivosti na ranách, ježto s chirurgického stanoviska určité meze položeny jsou zvláště důkladnému vyšetření otvorů rány. Nanejvýš jest žádoucno, aby zraněná osoba co nejdříve byla vyšetřena; leč o konkrétních případech nedá se v určitém momentu provésti vyšetřování místních poměrů, poněvadž snětí příhodného obvazu, které s lékařského stanoviska nutným býti se jeví, podstatně může porušiti pravidelný průběh poranění, což poškoditi může jak zájem pachatele, tak i zájem poraněného. Proto má se v jistých případech odložiti vyšetření ono až na vhodný okamžik, který určiti jest ošetřujícímu lékaři, a důvod toho oznámiti jest soudu.
II. Při vyšetřování přihlédati jest s jedné strany k místnímu nálezu na poranění, s druhé strany ku všeobecnému stavu, a zřetelem k obému podati dobrozdání. Soudní lékař bude moci zodpovídati s pravděpodobností nebo jistotou všechny otázky důležité pro účely soudní, jestliže pečlivě ohledá místo, velikost, tvar, okraje, příčinu, hloubku, směr a okolí poranění. Z objektivního nálezu lze zpravidla určiti druh nástroje při poranění užitého, dle okolností též zvláštní jeho vlastnosti. Až na některé výjimky lze zcela dobře od sebe rozeznati poranění, která zasazena byla tupými, ostrými, bodnými a střelnými nástroji. Jakýsi význam v té příčině mají též v nejednom případu vyhledávání, která zhusta ovšem bývají nesprávná a za nesprávná mohou býti lékařem prohlášena na základě objektivního nálezu. Rovněž může lékař soudní na základě objektivního nálezu zcela důkladně provedeného udati, zdali určité poranění mohlo býti způsobeno tím neb oním nástrojem, pokud se týká, který z několika daných nástrojů as způsobilým byl, učiniti určité poranění.
III. Rozhodným momentem při trestní kvalifikaci poranění jsou soudními lékaři rozmanité následky, které poranění má v zápětí. Vedle toho hlásí se však ještě celá řada podrobných otázek, které vyhledávají dle povahy každého jednotlivého případu důkladného ocenění se strany lékaře. Hledí li se přesně k ustanovením zákona trestního, lze v nejčetnějších případech podati zcela přesné dobrozdání, leč přece ne vždy. Obtíže působí mezi jiným zvláště pojem »těžkého poškození« ve smyslu § 152 c) tr. z., pojem »životu nebezpečného poškození« ve smyslu § 155 e) tr. z., kdež dozajista může v obdobných jinak případech úsudek zcela rozdílně vyzníti podle toho, jak pojímá věc jednotlivý soudní lékař se svého subjektivního stanoviska.
IV. Velice rozdílně bývají posuzovány od soudců nemoci vzniklé nákazou rány, v jichž pojímání a příčetnosti ujaly se mezi právníky názory nejrozdílnější. Úkolem soudního lékaře proto jest, odlišiti v případech nemocí přivozených nákazou rány ony následky, které podle všeho způsobeny byly poraněním o sobě, od těch, které měla v zápětí nákaza rány, a při tom vytknouti, je-li tu určité poranění čili nic. Kapitola o nemocích vzniklých nákazou rány jest ovšem jednou z nejobtížnějších v soudní praxi.
Jde-li o smrt přivolanou poraněním a naskytá-li se otázka, zda běží tu o samovraždu, náhodu neb usmrcení rukou cizí, rozhodnými jsou tu hlavně vyhledávání a okolnosti daného případu; leč nezřídka možno i zde více nebo méně spolehlivé dobrozdání podati na základě objektivního nálezu se stanoviska lékařství soudního. V četných případech nanejvýš důležito jest vyšetřiti stopy krve a vlasy; vyšetřování takové bývá často obtížno, vyžadujíc důkladných vědomostí a proto mají býti takováto složitá vyšetřování svěřena vhodným ústavům vědeckým.

Citace:

Poškození tělesné. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 486-487.