1. Nejen vznik veřejné obecní cesty, ale i omezení v příčině rozsahu jejího užíváni (vyloučení nákladních automobilů) může býti založeno pouhým konkludentním jednáním obce.
2. Jestliže určení a technické vybudování veřejné obecní cesty, jakož i mostu v průběhu jejím zřízeného dává jasně poznati, že komunikace ta není určena k jízdě těžkými nákladními automobily, není obec povinna na toto komunikační omezení zvlášť upozorniti výstražnými tabulkami.
Na sporu jest otázka, zda obec ručí podle § 37 ob. zříz. č. za škodu, vzniklou probořením těžkého automobilu na můstku, který je součástí obecní komunikace, sloužící omezenému užívání obyvatelů několika přilehlých vesnických chalup, kteří neužívají nákladních automobilů.
Podle § 37 čes. ob. zříz. má obec, vykonává-li policii místní, nahradili veškeru škodu, která by komu vzešla z opominutí povin- nosti, jež ukládá obci zákommá policie místní. Je tedy předpokladem pro vznik náhradní povinnoati chce, vykonávající policii místní, nejen, aby obec se dopustila něčeho, co by bylo lze uznati za opominiutí pavinnosti, uložené jí v oboru zák. policie místní, a aby vznikla nějaká škoda, nýbrž také aby mezi shora kvalifikovaným opominutím obce a vzniklou škodou byla kausální souvislost, čili causa efficiens vzniklé škody musí tkvítí právě v onom opominutí obce.
Proti zjištění žalovaného úřadu, že v daném případě šlo skutečně o cestu, která byla určena jen omezenému užívám, namítá stížnost, že obec jako osoba právnická nemůže svoji vůli vyjadřovati konkludenitními činy, nýbrž pouze formami zákonem předepsanými, t. j. písemně, se zachováním všech předepsaných kautel, vyhlášek a publikací, a že tedy, určila-li cestu i mostek obmezenému užíváni, musila tak učiniti výslovně veřejně a viditelně na základě svého pravoplatného usnesení. Také tato námitka je bezdůvodná. Že i právní vznik veřejné cesty se může zakládati na pouhém koinkludeiitnim jednání, resp. chování obce, vyslovil tento soud již v četných svých nálezech, sr. na př. Boh. A 10265/33. Stačí-li však i pro vznik veřejné cesty vůbec konkludentni jednání obce, tím spíše dlužno pravotvornou moc přiznati konkludentnímu jednání obce i tam, kde jde o vymezeni pouhého rozsahu v příčině veřejného užíváni takovéto cesty.
Námitka, že obec na veřejných cestách, na nichž platí omezeni v užívání, je za všech okolnosti poviinna udržovati též výstražná zařízeni v naprostém, bezvadném pořádku, je rovněž bezdůvodná. Takovéhoto výstražného opatření je zapotřebí jen v takových případech, kde z povahy cesty, zejména z jejího určení a techniokého vybudováni není jejich omezené komunikační určení jasně patrno. Ukládati obci povinnost dále jdoucí, tedy žádati na ní na př.-, aby i na veřejné pěšině, která již svým vzhledem a technickým vybudováním je určena výhradně pro potřeby komunikace pěší, a na můstcích (lávkách) v průběhu pěšiny takové zřízených hýla ještě upevňována výstražná tabulka, že jich není dovoleno užívati k Účelům jiným, přesahovalo by míru povinností, vyplývajících pro obec z její kompetence místně policejní. Bude tedy vždy záležeti jen na tom, zda zvláštní poměry konkrétní komunikace, zvláště její určení a vnější vzhled jejího technického vybudování, dávají již dosti jasně poznati, že jde o komunikační prostředek s omezeným určením.
Nález ze dne 29. ledna 1938 č. 1194/35-5.