Čís. 14398.
Zákon ze dne 7. dubna 1927 čís. 44 Sb. z. a n. o stavebním ruchu.
Zákaz zcizení a zavazení na nemovitosti podle § 43 tohoto zákona brání i exekučnímu zcizení nebo zavazení.

(Rozh. ze dne 23. května 1935, R II 229/35.)
Srovnej: sb. n. s. čís. 12596.
Prvý soud povolil exekuci nuceným zřízením práva zástavního na nemovitosti, na níž byl v pozemkové knize poznamenán zákaz zcizení a zavazení podle § 43 zákona o stavebním ruchu čís. 44/27 sb. z. a n. Rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Vlastnické právo povinné jest obmezeno zákazem zcizení a zavazení podle § 43 zák. čís. 44/27 sb. z. a n. ve prospěch státu. Zákaz ten působí i proti věřitelům vlastníkovým a má v zápětí, že i exekuce nuceným zřízením práva zástavního je za jeho účinnosti vyloučena bez svolení ministerstva sociální péče, jež nebylo vykázáno.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Zákaz zcizení a zavazení ve prospěch čsl. státu váznoucí podle § 43 zák. o stavebním ruchu č. 44/27 sb. z. a n. na nemovitostech, na něž se exekuce vede, je povahy veřejnoprávní, a týká se nejen dobrovolného, nýbrž i exekučního zcizení nebo zatížení. Při opačném názoru neměl by zákaz ceny, poněvadž by bylo možno jej obcházeti tím způsobem, že by bylo lze, třebas i se souhlasem vlastníka nemovitosti, dobýti si exekučního titulu a dosáhnouti tak účelu zakázaného (rozhod. č. 7017 sb. n. s.).
Citace:
č. 14398. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 445-445.