Čís. 17173.
Obsahuje-li smlouva o zřízení společnosti s ručením omezeným (zák. č. 58/1906 ř. z.) podmínky, které omezují jen převod společenského podílu (kmenového vkladu a s ním spojeného společenského podílu) jednáním mezi živými (§ 76, odst. 3, uved. zák.), neplatí takové omezení i pro smluvní zastavení společenských podílů.
(Rozh. ze dne 11. ledna 1939, Rv I 1385/38.)
Žalovaná vedla proti Ladislavu T. k vymožení své pohledávky 50000 K exekuci, v níž byl zabaven a exekučně prodán Členský podíl povinného Ladislava T. u firmy G., žulové lomy u S., společnost s ručením omezeným v H. Výtěžek dosažený exekučním prodejem uvedeného podílu činil 17624 K a byl rozvrhovým usnesením přikázán žalované na úhradu její vymáhané pohledávky. Žalobkyně, jež uplatňovala v prodejovém i rozvrhovém řízení své přednější zástavní právo na onom členském podílu s tím, že výtěžek z prodeje podílu přísluší jí samé, byla odkázána v rozvrhovém usnesení na pořad práva, aby ve lhůtě jednoho měsíce dokázala své tvrzené právo. Domáhá se proto žalobou výroku, že žalobkyni přísluší pro její pohledávku 50000 K proti Ladislavu T. zástavní právo k členskému podílu v nom. hodnotě 75000 K Ladislava T. u společnosti G. a na výtěžku z prodeje uvedeného podílu ve výši 17624 K, dosaženého v exekuční věci E 7239/34, že ji přísluší toto zástavní právo před zástavním právem žalované získaným v dotčené exekuční věci a že žalovaná jest povinna svoliti, aby byl tento výtěžek až do výše žalobkyniny pohledávky vydán žalobkyni. Žalovaná namítla mimo jiné, že ono zástavní právo není účinné, ježto si pro zastavení podílu Ladislava T. předem nevyžádal souhlasu představenstva společnosti, jak je to předepsáno v odst. IX. stanov firmy G., podle něhož jest výslovně převod podílu vázán na svolení představenstva, a jak to plyne i z § 76 zák. č. 58/1906 ř. z. Žalobě vyhověly soudy všech tří stolic, nejvyšší soud z těchto
důvodů:
Podle čl. IX. společenské smlouvy ze dne 5. ledna 1921 o zřízení společnosti s ručením omezeným »G.«, žulové lomy u S. v H. »může kmenový vklad a s ním spojeným podíl na společnosti právním jednáním mezi živými, a to v prvé řadě členu společnosti a kdyby žádný ze společníků podíl ten převzíti nehodlal, na osoby, které udává člen společnosti, pouze se svolením představenstva převeden«. Tímto ustanovením společenské smlouvy, které je v souladě s předpisem třetí věty druhého odstavce § 76 zák. ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z., byl převod závodních podílů společnosti omezen. Z uvedeného smluvního ustanovení však nikterak neplyne, že stejné omezení platí i pro smluvní zastavení podílů společnosti. Nedostatek výslovného zákonného ustanovení není sice překážkou, že ve smlouvě společenské může býti po případě také zastavení závodního podílu učiněno závislým na souhlasu společnosti; společenská smlouva ze dne 5. ledna 1921 však neobsahuje takové další omezující ustanovení a podmínky stanovené ve společenské smlouvě jen pro účinnost převodu závodních podílů neplatí bez výslovného smluvního ustanovení i pro zastavení těchto podílů.
Předpis první věty třetího odstavce § 76 uved. zák., podle něhož oprávnění k převodu zahrnuje v sobě oprávnění k smluvnímu zastavení, nelze vykládati tak, že smluvní omezení převodu závodních podílů zahrnuje v sobě i omezení smluvního zastavení těchto podílů. Podle správného výkladu může se týkati uvedený předpis jen případů, v kterých je jak převod, tak smluvní zastavení závodních podílů ve společenské smlouvě výslovně omezeno, a znamená, že oprávnění, kterého se členu společnosti ve smyslu společenské smlouvy dostalo, aby svůj závodní podíl převedl, platí beze všeho i pro smluvní zastavení závodních podílů.
Nejsou proto oprávněny právní vývody dovolání, podle nichž k smluvnímu zastavení závodního podílu Ladislava T. ve prospěch žalobkyně bylo třeba svolení »představenstva« společnosti.