Čís. 17416.

Ustanovením § 144 a) zák. č. 221/24 ve znění zák. č. 184/28 a vlád. nař. č. 112/34 a č. 143/34 Sb. z. a n. bylo — pokud jde o nositele sociálního pojištění — změněno ustanovení § 1313 a) obč. zák.
(Rozh. ze dne 13. října 1939, Rv I 822/39.)
Žalobce se domáhá na žalované nemocenské pojišťovně náhrady škody tvrdě, že léčebnou péči o něho svěřila svým zaměstnancům — lékařům, kteří ji vůči dovolateli nevykonávali správně. Nižší soudy neuznaly žalobní nárok důvodem po právu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Ustanovením § 144 a) zák. ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 8. listopadu 1928, čís. 184 Sb. z. a n. a vládních nařízení ze dne 15. června 1934 čís. 112 Sb. z. a n. a ze dne 13. července 1934, čís. 143 Sb. z. a n., podle něhož pojišťovna neručí za škody způsobené činností svých lékařů, porodních asistentek a zubních techniků, bylo — pokud jde o nositele sociálního pojištění — změněno ustanovení § 1313 a) obč. zák., podle něhož ručí ten, kdo je někomu zavázán k plnění, za zavinění osob, jichž použil k plnění, jako za své zavinění vlastní. Podle důvodové zprávy má toto nové ustanovení právě za účel chrániti pojišťovny před nároky na náhradu škody způsobené činností jejich lékařů, porodních asistentek a zubních techniků, neboť by nebylo na místě, aby pojišťovny byly činěny odpovědnými za činnost těch zdravotních osob, pro které zákon předepisuje studia nebo alespoň kursy, zkoušky a předchozí praktickou průpravu, takže jejich způsobilost k vykonávání praxe nutno předpokládati. Odvolací soud již uznal, že dovolatel neopřel žalobu o jiný právní důvod než uvedený, což dovolatel nenapadá. Spor byl tedy odvolacím soudem správně posouzen po právní stráce, když byla žaloba dovolatelova v důsledku ustanovení § 144 a) cit. zák. zamítnuta.

Citace:

č. 17416. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 513-513.