Čís. 6679.

Byl-li projev vůle nesprávně vyřízen poslem, stihají následky toho, kdo posla užil.
(Rozh. ze dne 11. ledna 1927, Rv II 742/26.)
Žalobu, by žalovaný byl uznán povinným odebrati ze závodu žalobcova 2850 kusů břidlice a vyplatiti za ně kupní cenu, procesní soud prvé stolice zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhovel dovolání.
Důvody:
Jest zjištěno, že žalovaný poslal Ladislava Š-a k žalobci s cedulkou, obsahující projev žalovaného o nabídce žalobcově ohledně prodeje sporné břidlice za určitou cenu, že vsak Š. cedulky neodevzdal a z vlastního popudu říkal dělníkům žalobcovým, by žalovanému reservovali 2.850 kusů břidlice. Jde o to, zda oním projevem Ladislava Š-a došlo mezi stranami k platné kupní smlouvě, jak usuzuje odvolací soud, či zda jest správná námitka žalovaného, že tu není srovnané vůle stran, ježto jeho (žalovaného) vůle byla obsažena v cedulce, nikoliv v tom. co posel Š. prohlásil sám proti jeho vůli a bez jeho vědomí. Že Ladislav Š. byl toliko poslem žalovaného, připouští žalovaný v odvolání sám. Jako takový nebyl ovšem zmocněncem žalovaného, nejednal jeho jménem a neprojevoval také jeho vůli (§ 1002 obč. zák.). Jeho úkolem bylo pouze doručiti žalobci projev vůle žalovaného, obsažený v oné cedulce. Otázkou jest, koho postihují následky toho, že Š. jako posel vyřídil svěřený mu úkol nesprávně. Přisvědčili jest názoru odvolacího soudu, že toho, kdo ho jako posla užil, tedy žalovaného (Krainz-Ehrenzweig I. str. 269). Byl-li projev vůle žalovaného jeho poslem vyřízen žalobci nesprávně, sběhl se omyl v projevu žalovaného potud, že žalobci nebyl poslem sdělen pravý jeho obsah. Je-li zjištěno, že žalovaný na nabídku žalobcovu, v níž byla mu sdělena i cena zboží, prohlásil, vzav si kus břidlice na zkoušku, že »vzkáže«, byl žalobce oprávněn považovati projev poslův, třebas se neshodoval s projevem vůle žalovaného, za vzkaz žalovaného a za pravý projev jeho vůle, za přijetí nabídky. Tím spíše, že žalovaný ani nenamítá, že žalobce by musil podle okolností seznati, že jde o omyl, a netvrdí, že omyl byl včas vysvětlen (§ 871 obč. zák.). Nebylo-li dále namítáno, že projev poslův sám o sobě není jasný, by se mohlo z něho usuzovati na přijetí nabídky žalobcem učiněné (§ 861 obč. zák.), právem usoudil odvolací soud, že došlo mezi stranami ku platné smlouvě kupní (§ 1053 obč. zák. a čl. 338 obch. zák.).

Citace:

Čís. 6679. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 69-69.