Čís. 6742.Chovatel zvířete, jenž ho náležitě opatřil, neručí za zavinění třetí osoby, jíž bylo zmařeno opatření zvířete.(Rozh. ze dne 26. ledna 1927, Rv I 832/26.)Pes žalovaného byl jím řádně přivázán na řetěze. Byv pak třetí osobou bez vědomí žalovaného odvázán, pokousal žalobce. Žalobní nárok na náhradu škody neuznal procesní soud prvé stolice důvodem po právu. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil, Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.Důvody:Za poškození zvířetem zodpovídá jeho chovatel, nedokáže-li, že se postaral o potřebné opatření nebo potřebný dohled. Podle obyčejného běhu života nelze ovšem učiniti vždy takové opatření, by bylo poškození zvířetem za všech třeba nahodilých okolností vyloučeno, ale také nelze ponechati subjektivní úvaze chovatele zvířete, jaké opatření uznává potřebným, nýbrž nutno potřebnost a způsob opatření posuzovati s hlediska subjektivního a tu jest za potřebné pokládati takové opatření, jaké rozumně může býti požadováno hledíc ku povaze zvířete а k okolnostem případu. Opatřil-li žalovaný psa, byť i kousavého, takovým způsobem, jak nižší soudy zjistily, vyhověl tím své zákonné povinnosti. Byl-li žalobce přes to psem pokousán, nestalo se tak proto, že by uvávání psa na řetěze bylo bývalo opatřením nedostatečným, nýbrž proto, že pes byl osobou třetí svémocně a bez vědomí žalovaného odvázán a ze dvora odveden Byl-li pak žalobce psem pokousán za okolností, jež by snad této třetí osobě mohly býti přičítány k vině, nelze za škodu tím způsobenou činiti zodpovědným žalovaného, neboť ten za případné zavinění této třetí osoby neručí.