Čís. 6750.

Jest na žalobci, by ocenil mezitimní určovací návrh. Právní účinnost ocenění nastává udáním hodnoty předmětu rozepře v žalobě, pokud se týče pří napotomním podání návrhu. Ocenění zájmu na zjištění nelze napotom změniti.
(Rozh. ze dne 26. ledna 1927, R II 23/27.)
Ve sporu žalující pojišťovny o zaplacení pojišťovací premie 1986 Kč, splatné 15. července 1926 učinil zástupce žalující strany za ústního jednání mezitimní návrh na zjištění, že pojišťovací smlouva, z níž se o zaplacení premie žaluje, jest po právu. Hodnotu zájmu na tomto zjištění ocenil zástupce žalující strany na 19860 Kč, omezil však napotom hodnotu tohoto zjišťovacího návrhu na 5.000 Kč. Zástupce žalovaného namítl věcnou nepříslušnost soudu k rozhodnutí o mezitimním určovacím návrhu, uváděje, že pojišťovací smlouva byla uzavřena na 10 let, desateronásobek roční premie že činí 19.860 Kč a že nelze hodnotu návrhu libovolně ceniti na 5.000 Kč. Soud prvé stolice vyhověl námitce věcné nepříslušnosti a odmítl mezitimní určovací návrh žalobkyně pro nepříslušnost soudu. Důvody: Podle názoru soudu nejde zde o předmět sporu, pozůstávající v penězích, žalobce mohl si zájem na zjištění právního poměru ve smyslu §u 56 j. n. libovolně oceniti. Zástupce žalující strany však svůj zájem na zjištění právního poměru ocenil na 19.860 Kč a teprve po upozornění, že není opodstatněna příslušnost okresního soudu, obmezil hodnotu předmětu zjišťovacího návrhu na 5.000 Kč. Zde však nejde o obmezení zjišťovacího návrhu, neboť tento návrh udáním jiné hodnoty zájmu na jeho zjištění nikterak není omezen. Jde pouze o jiné ocenění hodnoty zjišťovacího návrhu. Strana však, jakmile ocenila hodnotu svého zájmu na sporném předmětu, nemůže toto ocenění libovolně měniti za tím účelem, by obešla předpisy o příslušnosti soudní a dosáhla tak příslušnosti soudu, podle původního ocenění nepříslušného, nýbrž je vázána svým původním oceněním hodnoty předmětu zjišťovacího návrhu. Jest tudíž tento soud pro rozhodnutí o mezitimním návrhu zjišťovacím ve smyslu §u 236, druhý odstavec c. ř. s. a § 49, — Čís. 6750 —
170
čís. 1 j. n. nepříslušným. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a uložil soudu prvé stolice, by po zákonu dále jednal a rozhodl. Důvody: Nelze přisvědčili právnímu názoru stěžovatelky, že hodnota sporu činí podle §u 55 j. n. 19.860 Kč, poněvadž se žalovaný zavázal pojišťovací smlouvou ze dne 15. července 1926 na dobu 10 let zaplatili každoročně premii ve výši 1.986 Kč, tedy к plnění po 10 let se opakujícímu, a že nyní 1.986 Kč stalo se splatným, kdežto zbytek úhrnné pohledávky 19.860 Kč dosud se splatným nestal. Aby mohlo býti použito druhého případu §u 55 j. n. musela by zažalovaná pohledávka býti částí jistinné pohledávky ještě nezapravené. Jistinná pohledávka jest však pohledávkou, která již zcela jest po právu, byť i toho času nebyla zcela nebo částečně dospělou. Celkové pojistné, splatné v desíti celoročních lhůtách ve výši 1.986 Kč není však jistinnou pohledávkou, neb jest co do výše nejistá a naprosto neznámá a není již v prvém roce po právu, nýbrž po právu jest v prvním roce toliko pojišťovací premie 1.986 Kč, splatná dle žaloby dne 15. července 1926. Předmětem sporu jest tedy 1.986 Kč a je jinaké ocenění jeho žalobcem nepřipustilo. Pokud jde o žalobcův mezitimní návrh na zjištění, že pojišťovací úmluva stran o pojištění žalovaného proti úrazu jest po právu, musel žalobce podle §§ 236 druhý odstavec c. ř. s., 56 druhý odstavec j. n. oceniti svůi zájem na určení, poněvadž nejde, jak soud první správně uvedl, o předmět sporu, pozůstávající v penězích. Ocenil-li žalobce svůj zájem na zjištění právního poměru na 19.860 Kč a omezil-li ihned na to ocenění tohoto zájmu na 5.000 Kč, byť i po upozornění, že není opodstatněna příslušnost okresního soudu, není tato oprava ocenění nepřípustná, poněvadž podle § 60 j. n. jest ocenění předmětu sporu závazné pro soud jen tehdy, bylo-li učiněno v žalobě, a není v zákoně předpisu, že strana ocenění mezitimního návrhu za jednání učiněného nemůže ihned opraviti, byť i po upozornění soudem.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Dovolací rekurs jest přípustný, neboť rekursní soud v pravdě změnil usnesení prvého soudu a nevyhověl námitce věcné nepříslušnosti soudu, a jen v důsledku tohoto usnesení nařídil prvému soudu, by v jednání pokračoval a znovu rozhodl. Dovolací rekurs jest také opodstatněn, jde o mezitimní návrh určovací podle §u 236 c. ř. s. Musela proto žalobkyně podle § 56. druhý odst. j. n. oceniti svůi zájem na určení, neboť nelze tu hleděti к hodnotě, jakou by mělo pro žalobkyni plnění na základě právního poměru, jehož určení se domáhá. Tento správný právní názor vyslovil i rekursní soud, než nelze souhlasili s jeho míněním, že žalobkyně mohla zájem na zjištění, oceněný jí původně na 19 860 Kč, dodatečně omeziti na 5.000 KČ a takto učiniti dovolaný okresní soud věcně příslušným i pro rozhodnutí o mezitimním návrhu určovacím, neboť udání hodnoty předmětu rozepře podle §u 56 druhý odstavec j. n., výjmouc případ §u 60, prvý odstavec j. n., zde v úvahu nepřicházející, jest závazným nejen pro soud (sb. n. s. čís. 786) a pro odpůrce, nýbrž i pro žalobce, pokud se týče navrhovatele (§§ 236 a 259 c. ř. s.). Nastává — Čís. 6751 —
171
tudíž právní účinnost tohoto ocenění udáním hodnoty předmětu rozepře v žalobě (sb. n. s. čís. 4091), pokud se týče při podání návrhu, by právní poměr nebo právo byly zjištěny, a jest tím okamžikem založena věcná příslušnost soudu s konečnou platností. Že žalobkyně udání o hodnotě předmětu sporu nezměnila výslovně, nýbrž toliko prohlásila, že omezuje předmět určovacího návrhu na 5.000 Kč, na podstatě věci nic nemění. Že se při oceňování předmětu sporu na 19.860 Kč jednalo o omyl aneb o pouhé přeřeknutí, žalující strana sama netvrdí.

Citace:

Čís. 6750. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 197-199.