Čís. 6701.

Dodatek k podpisu svědka závěti o této jeho vlastnosti (§ 579 obč. zák.) musí býti psán svědkem samým.
(Rozh. ze dne 18. ledna 1927, Rv I 654/26.)
Žalobě o neplatnost závěti bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Co do právního posouzení jest spornou toliko otázka, zda ku platnosti písemného posledního pořízení allografního stačí, by dodatek u podpisů svědků, že podpisují jako takoví, byl připojen jinou osobou, jak se stalo v případě sporném, již předem či zda je nutno, by dodatek ten připojil každý svědek sám ku svému podpisu. Dlužno přisvědčili tomuto názoru, který také nižší soudy právem zastávají. Opačný názor — Čís. 6702 —
86
nelze hájiti tím, že třetí dílčí novela chtěla uvolniti formy předepsané v §u 579 obč. zák. Zákon sám nařizuje v §u 579 obč. zák., že svědci musí se na listině samé podepsati s dodatkem, poukazujícím na jich vlastnost jako svědku. Doslov zákona tedy vyžaduje, by dodatek byl psán svědkem poslední vůle. V tom směru nebylo nic změněno na původním nařízení §u 579 obč. zák. třetí dílčí novelou. V původním doslovu občanského zákona se vyžadovalo, by svědci podepsali se, jako »svědci poslední vůle.« Tuto formalitu ulehčila novela jen potud, že stačí jakýkoliv dodatek, poukazující na to, že svědek podepisuje jako takový. Ale nic nebylo změněno ani zamýšleno změniti na předpisu, že dodatek musí býti psán svědkem samým. To plyne z dějin vzniku §u 55 třetí dílčí novely. Ve vládním návrhu (§ 81) bylo nařízeno: »svědek mimosoudní poslední vůle musí se podepsati s dodatkem poukazujícím na jeho vlastnost jako svědka. Připojení slov »jako svědek poslední vůle« není podmínkou platnosti posledního pořízení.« Zákonodárce chtěl jenom rozřešiti spornou otázku, stačí-li připsání slov »jako svědek« . . . či nutno-li použíti slov zákona, »jako svědek poslední vůle« a rozřešil ji v onom smyslu, jakž plyne z důvodů vládní osnovy. Tu se výslovně praví, že stačí účelu slavnostního jednání zplna, vychází-li z formule podpisové, že svědek si byl vědom své vlastnosti svědecké, a proto stačí, podpíše-li se jako svědek. Toto znění bylo přijato jako § 107 v elaborátu subkomitétu beze změny. Také ve zprávě justiční komise se praví, že stačí podpis »jako svědek«, ale trvá se tu výslovně na tom, by dodatek takový k podpisu pod neplatností byl připojen, a proto v tomto směru od solenního dodatku toho svědkem šatným, jak dříve §em 579 obč. zák. bylo nařízeno, upuštěno býti nemělo. To výslovně uvádějí důvody justiční komise. Proto jest správný názor nižších soudů, že dodatek k podpisu svědka o této jeho vlastnosti musí býti psán svědkem samým jako součást slavnostního aktu. Vyžaduje toho již jednota jednání, by dodatky takové nemohly býti připsány dodatečně, nebo předem, protože zákon sám jako součást solenního aktu onen dodatek předpisuje.

Citace:

Čís. 6701. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 113-114.