Čís. 6898.

V otázce útrat jest dovolací rekurs nepřípustný, třebas šlo o řešení otázky, zda útraty jest uložiti nezletilci, žalovanému o oduznání manželského původu, či jeho opatrovníku.
(Rozh. ze dne 15. března 1927, R I 48/27.)
Žalobě matčina manžela proti opatrovníku dítěte o oduznání manželského původu procesní soud prvé stolice vyhověl, odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a uvedl ohledně útrat v důvodech: Útraty odvolacího řízení nebyly žalobci proti žalované straně přisouzeny, poněvadž žalovanou stranou je po rozumu §u 158 obč. zák. nikoli dítě, nýbrž opatrovník, jehož povinností je působiti ve veřejném zájmu k tornu, by byla otázka osobního stavu důkladně prozkoumána a správně rozhodnuta, podobně jako se má věc v manželském sporu ohledně obhájce svazku manželského. I když ho zákon označuje jako opatrovníka, jenž má býti zřízen k hájení manželského zrození, není tím řečeno, že vystupuje jako opatrovník v technickém smyslu. Vysvětluje se to jedině tím, že obhájce manželského původu byl původně zástupcem nezletilého dítěte, jež potřebovalo ve sporu s domnělým otcem zvláštního zástupce podle §u 271 obč. zák. V tom směru nezanechala novela k obč. zákoníku pochybnosti o tom, že není zástupcem dítěte, poněvadž mu přidělila v §u 159 obč. zák. též proti dítěti úlohu žalovaného. Že obhájce manželského původu dítěte jako žalovaný ku náhradě útrat odsouzen býti nemůže, vyplývá z jeho funkce, jež jest úřadem na něho-přenesena a tkví ve veřejném zájmu.
Nejvyšší soud odmítl rekurs žalobcův.
Důvody:
Rekurs směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu v otázce útrat sporu, byť i pojatému jen do důvodů rozsudečných. Takový rekurs jest však podle §u 528 c. ř. s. nepřípustný a bylo jej odmítnouti, když se tak nestalo již soudy nižších stolic. Nezáleží na tom, že jde vlastně o zásadní otázku, zda by náhrada útrat mohla býti vůbec uložena nezl. — Čís. 6899 —
477
Karlu L-ovi, pokud se týče, zda sluší správně pokládati za žalovaného, tedy za stranu rozepře nezl. Karla L-а, či zřízeného opatrovníka, neboť zákon v §u 528 c. ř. s. mluví zcela povšechné o otázce útrat, nerozeznávaje, zda jde pouze o jich výši, či také o jiné předurčující otázky, mající vztah ke konečnému rozhodnutí o útratách.

Citace:

Čís. 6898. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 502-503.