Čís. 6830.

Obecní zaměstnanci.
Předpis §u 24 zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 16 sb. z. a n. na rok 19201 nebyl dotčen ustanovením §u 15, odstavec čtvrtý, zákona ze dne 22. prosince 1924, čís. 286 sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 24. února 1927, R l 18/27.) — Čís. 6831 —
332
Žalobce domáhal se na žalované obci placení služebních požitků, tvrdé, že rozhodnutí obecního zastupitelstva, jímž byl podle §u 13 restrikčního zákona přeložen do trvalé výslužby, bylo nezákonným. Námitce nepřípustnosti pořadu práva soud prvé stolice vyhověl a žalobu odmítl. Rekursní soud zamítl námitku nepřípustnosti pořadu práva.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Žalobce domáhá se žalobou soudního rozhodnutí, že žalovaná obec jest povinna, by mu platila služební požitky jako činně sloužícímu, trvale ustanovenému obecnímu zaměstnanci, a, nabízeje se žalované obci k činné službě, opírá žalobní nárok o právní důvod, že rozhodnutí obecního zastupitelstva, jímž byl podle §u 13. zákona o úsporných opatřeních ve veřejné správě ze dne 22. prosince 1924, čís. 286 sb. z. a n. přeložen do trvalé výslužby s příslušným výslužným, — bylo nezákonným a že jest proto neplatným. Není-li sporno, že žalobce byl až do svého přeložení do výslužby trvale ustanoveným obecním zřízencem, jde tu nepochybně o sporný nárok, který vzešel ze žalobcova služebního poměru a takové spory byly §em 24 zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 16 z roku 1920 sb. z. a n. odkázány k rozhodnutí soudům. Předpis tento nebyl změněn ani dotčen ustanovením §u 15 (4) zákona ze dne 22. prosince 1924, čís. 286 sb. z. а n., poněvadž tento upravuje závazně příslušnost správních úřadů jen pro řízení při provádění úsporných opatření u státních zaměstnanců (viz nadpis dílu I. zákona »Státní zaměstnanci« a § 22 zákona). Veřejnoprávní korporace (země, župy, okresy a obce), byly však toliko zmocněny, by provedly úsporné opatření u svých zaměstnanců podle obdoby tohoto zákona. Nelze proto ve sporech z úsporných opatření u zaměstnanců těchto veřejnoprávních korporací dovolávati se ustanovení §u 15 (4) zákona čís. 286 z roku 1924, platícího jen pro státní zaměstnance, a zůstal tudíž pro spory obecních zřízenců s obcemi ze služebního poměru v platnosti předpis §u 24 zákona čís. 16 z roku 1920, jímž bylo řešení takových sporů výslovně vyhraženo pořadu soudnímu a zákonodárce měl pro to pod- statné důvody, by se uchýlil od kompetenčních předpisů, platících pro spory obecních úředníků ze služebních poměrů (§ 40 zákona ze dne 29. května 1908, čís. 35 z. zák.), jak z důvodové zprávy k zákonu čís. 16 z roku 1920 lze seznati.

Citace:

Čís. 6830. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 357-358.