Čís. 6753.

Na advokátovi může se klient domáhati s úspěchem náhrady škody z důvodu, že nepodal včas opravného prostředku, pouze tehdy, prokáže-li, že by se byl opravný prostředek setkal s naprostým výsledkem.
(Rozh. ze dne 27. ledna 1927, Rv I 1214/26.)
Žalobkyně domáhala se na žalovaném advokátu náhrady škody, ježto nepodal včas odvolání do rozsudku, jímž byla její žaloba zamítnuta. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Žalobkyně napadá rozsudek odvolacího soudu z dovolacího důvodu §u 503 č. 4 c. ř. s. Žalobu o náhradu škody opírá o to, že prý žalovaný zavinil nepříznivý výsledek sporu proti poštovnímu dobročinnému spolku V. o vyplacení podpory ve výši 4.000 Kč. Zavinění to prý spočívá v tom, že rozsudek v této věci vynesený se u žalovaného ztratil a lhůta ku podání opravných prostředků nebyla poznamenána, takže rozsudek nebyl vůbec napaden. Případně dovodily nižší soudy, že v opomenutí podání odvolání jest ve smyslu §u 1313 a) obč. zák. spatřovatř zavinění žalovaného podle §§ 1297, 1299 obč. zák. Chtěla-li se však žalobkyně domáhati svého nároku na náhradu škody s úspěchem, náleželo jí, by dokázala kromě zavinění též příčinnou souvislost zavinění a nastalou škodu. V tomto směru bylo však uvážiti, že žalobkyně vzhledem k tomu, že svou žalobu zakládá na tom, že žalovaný opomenul podati přikázané mu odvolání proti rozsudku okresního soudu ze dne 19. listopadu 1924, měla též dokázati, že by žalovaný, kdyby byl odvolání podal, byl docílil úspěšného výsledku jejího sporu, tudíž že by odvolání bylo bývalo spojeno s naprostým výsledkem. Tohoto důkazu však žalobkyně neprovedla.

Citace:

Čís. 6753. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 202-202.