Čís. 6696.

Odklad exekuce vyklizením (zákon ze dne 31. března 1925, čís. 51 sb. z. a n.). Bývalý vlastník vydraženého domu rremá nároku na odklad exekuce vyklizením.
(Rozh. ze dne 17. ledna 1927, R I 1165/26.)
Návrhu bývalého vlastníka vydraženého domu, by mu byl povolen odklad exekuce vyklizením bytu ve vydraženém domě, soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Rekursní soud právem nepovolil odkladu exekuce vyklizením a právem neshledal, že povinný užívá bytu z důvodu § 1 zákona čís. 51/1925, jedná-li se o odevzdání vydražené nemovitosti povinným podle §u 156 a § 349 ex. ř. Je sice správno, že zákon vychází z tendence, by možnost bydlení byla při trvající bytové nouzi zachována těm, kdož jsou poukázáni na byt v cizím domě, po dobu, by si mohli nalézti jiný byt. Leč zákon předpokládá mezi uživatelem bytu a jeho poskytovatelem poměr podobný poměru nájemnímu nebo zřízeneckému, které jsou vypočteny v §u 1. citovaného zákona, tedy bytu v cizím domě za úplatu nebo za služby. Bývalý vlastník vydraženého domu neužívá však bytu v domě cizím ani záplat ani za služby a proto se na jeho poměr k vydražiteli nebo jeho nástupci ustanovení zákona čís. 51 na rok 1925 nehodí. Nejde tu o vyklizení bytu, jehož užívání bylo někým poskytnuto a o exekucí v důsledku zrušení poměru trvajícího mezi poskytovatelem a uživatelem bytu, jak to má na mysli citovaný zákon, nýbrž o důsledek a pro- — Čís. 6697 —
76
vedení exekuce reální proti povinnému, který nesplnil peněžitého závazku. Připuštění odkladu v takovém případě mohlo by ohroziti výsledek reální exekuce dražbou, protože by možností odkladu vyklizení nemovitost mohla pozbytí na ceně, byla by tím ohrožena práva věřitelů zástavních, nebo jiných věcně oprávněných. To nemohlo býti účelem zákona. Otázka hotovosti kupu jest pro povolení odkladu bez významu.

Citace:

Čís. 6696. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 103-104.