Čís. 7114.

Žalobní odpověď obsahující popření žalobního děje a návrh na zamítnutí žalobní prosby jest postačující nejen tehdy, když žalovaný nechce dáti jiné žalobní odpovědi, nýbrž i tehdy, zneužívá-li tohoto eventuálního návrhu k tomu, by mu byla pouze prodloužena lhůta k žalobní odpovědi.
(Rozh. ze dne 1. června 1927, R II 35/27.)
Soud prvé stolice odmítl žádost o prodloužení lhůty k žalobní odpovědi a vrátil žalobní odpověď jako nehodící se k tomu, by o ní rok byl nařízen. V tomto směru uvedl v důvodech: Podle předpisu §u 243 druhý odstavec c. ř. s. má se odpověď na žalobu státi přípravným podáním. Náležitosti přípravného podání jsou obsaženy v §u 78 c. ř. s. Podaná žalobní odpověď neodpovídá těmto náležitostem, jelikož až na závěrečný návrh na zamítnutí žaloby s povinností k náhradě útrat jest úplně bezobsahovitá, uspokojujíc se s pouhým popřením žalobních údajů. Neobsahuje tudíž náležitostí podle §u 78 pod. 2., 3. c. ř. s. Jelikož tu jde o vadu hmotnou a nikoliv o vadu formální, nebylo lze žalobní odpověď vrátiti k opravě, nýbrž slušelo se ji hned odmítnouti (arg. z §u 84 druhý odstavec c. ř. s.). Rekursní soud nevyhověl rekursu, pokud směřoval proti zamítnuti žádosti o prodloužení lhůty k žalobní odpovědi, vyhověl mu však, pokud směřoval proti vrácení žalobní odpovědi jako nevhodné k položení roku, zrušil tuto část napadeného usnesení a uložil prvému: soudu, by podání přijal jako žalobní odpověď a naložil s ní podle zákona.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
jest sice pravda, že žalobní odpověď tak, jak byla dána žalovaným ke konci jeho návrhu na prodloužení lhůty k podání odpovědi, nemá náležitostí přípravného spisu podle § 78 čís. 2 a 3 c. ř. s., že jest úplně bezobsahová, nicméně dlužno ji pokládati vzhledem k tomu, že obsahuje popření děje žalobního a návrh na zamítnutí žalobní prosby, za postačující odpověď na žalobu z důvodů, které byly podrobně uvedeny v rozh. nejv. soudu čís. 5889 sb. n. s., na něž se tuto poukazuje, které obsahem dovolacího rekursu nikterak nebyly vyvráceny. Důvody ty platí nejen v případě, když žalovaný doopravdy nechce na žalobu dáti jinou odpověď, než žalobní udání popříti a zamítnutí žaloby navrhnouti, — Čís. 7115 —
960
nýbrž i tehdy, když zneužívá tohoto eventuálního návrhu k docílení toho, by mu byla pouze prodloužena lhůta k žalobní odpovědi, neboť civilní řád soudní neskytá prostředků k zamezení obcházení předpisů §§ 243 a 78 c. ř. s. Na tom nelze nic zmčniti ani poukazem k tomu, že by pak žalobní odpověď byla úplně zbytečnou, ježto by opakovala pouze prohlášení a návrh žalovaného, učiněné při prvním roku, neboť jak již bylo ve zmíněném rozhodnutí dolíčeno, jsou prohlášení zmíněná vyloučena z přednesu při prvním roku.

Citace:

Čís. 7114. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 985-986.