Čís. 7174.

Drží-li sice dlužník koupené věci, avšak nenabyl-li k nim dosud vlastnického práva vzhledem k výhradě vlastnictví prodatelova až do zaplacení kupní ceny, jest věstí exekuci na kupní práva dlužníkova proti prodateli podle § 331 ex. ř., nikoliv podle § 325 ex. ř.
(Rozh. ze dne 22. června 1927, R I 527/27.)
Vymáhající věřitel navrhl povolení exekuce zabavením kupních práv na stroje, příslušejících dlužníkovi proti firmě J. a uvedl v exekučním návrhu, že dlužník stroje ty drží a užívá, ale že si firma J. k nim vyhradila vlastnictví a dala si je knihovně poznamenati. Soud prvé stolice exekuci povolil s tím, že se dlužníku zapovídá jakékoliv nakládání zabavenými kupními právy a firmě J. jakákoliv disposice s tím, co bylo zaplaceno na kupní cenu strojů. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Podle tvrzení exekučního návrhu má dlužník od firmy J. zakoupeny stroje v návrhu vyjmenované, má je ve svém
Civilní rozhodnutí IX. 69 — Čís. 7174 —
1090
držení a užívání, splácí na ně a po doplacení kupní ceny stanou se stroje ty vlastnictvím dlužníkovým, kdežto nyní jsou podle jeho zvláštního prohlášení výhradným vlastnictvím řečené firmy, takže dlužníku přísluší k nim velmi cenná kupní práva, jichž zabavení se navrhuje. Má-li již dlužník stroje v držbě a užívání, jest tím jeho kupní nárok proti firme uspokojen a firma ta nebude mu míti co plniti, až jí kupní cenu doplatí. Tím padá předpoklad exekučního návrhu, že doručením usnesení exekuci povolujícího nabývá vymáhající strana na kupních právech práva zástavního. Naprosto však nelze firmě zakazovat disposici s tím, co bylo jí splaceno dlužníkem na kupní cenu strojů, poněvadž se to příčí pojmu zabavení, jež může obsahovati pouze zákaz, by třetí osoba neplnila dlužníkovi, zákaz ten však není v exekučním návrhu obsažen. Exekuční návrh postrádá zákonného podkladu a proto bylo odůvodněné stížnosti vyhověno.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu, avšak s tou opravou, že se poddlužníkovi zapovídá, by dlužníkovi neplnil.
Důvody:
Stěžovatel domáhá se zabavení kupních práv, příslušejících dlužníku proti firmě J, na stroje, v návrhu uvedené, proti zaplacení nedoplatku kupní ceny a uvádí v návrhu exekučním, že dlužník stroje ty drží a užívá, ale že si firma J. k nim vyhradila vlastnictví a dala si je podle § 297 a) obč. zák. knihovně poznamenati. V dovolacím rekursu stěžovatelka výslovně udává, že žádá o exekuci podle § 331 ex. ř. Obírati se jest otázkou, zda volen byl správný druh exekuce, či zda navrhovatel měl žádati o exekuci podle § 325 ex. ř. a tu přihlédnouti jest k významu výhrady vlastnictví. Výhradu vlastnictví rozeznávati jest od koupě na dluh podle § 1063 obč. zák. Při koupi na dluh odevzdává prodatel před zaplacením kupní ceny věc kupitelovi do držby a vlastnictví, kdežto při výhradě vlastnictví přechází na kupitele hned s plnou účinností pouze držba, nikoliv též vlastnictví. Podle Ehrenzweiga (Systém rak. obč. práva VI. vydání, díl II/1 str. 383) jest v takových případech převod vlastnictví vázán odkládací podmínkou, že bude kupní cena zaplacena. Nejde tu tedy o to, by hmotná movitá věc byla převedena z držby poddlužníkovy, nemá dojíti k provedení exekuce podle § 327 ex. ř., totiž k tomu, by poddlužník po dospělosti nároku měl vydati věc výkonnému orgánu, nýbrž jde vskutku jen o majetková práva v § 331 ex. ř. zmíněná, totiž jen o právo dlužníkovo na to, by úplným zaplacením kupní ceny nabyl ku strojům, jež již ve své držbě a ve svém užívání má, práva vlastnického. To však není předmětem exekuce podle § 325 ex. ř., nýbrž exekuce podle § 331 ex. ř. Volil tudíž vymáhající věřitel správný exekuční prostředek a bylo proto usnesení prvé stolice obnoviti, ovšem s opravou, že zákazu k poddlužníkovi bylo dáno znění, shodné s doslovem § 331 ex. ř.

Citace:

Čís. 7174. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 1115-1116.