Čís. 7193.

Exekuci jest zruší ti, třebaže dlužník, o jehož jmětií v čase povolení exekuce bylo již zahájeno vyrovnací řízení, přednesl návrh na zrušení exekuce ve formě stížnosti proti výkonu exekuce podle § 68 ex. ř.
(Rozh. ze dne 28. června 1927, R 11 224/27.)
Usnesením ze dne 25. února 1927 byla proti povinné straně povolena mobilární exekuce a bylo zabavení výkonným orgánem provedeno dne 23. března 1927. Proti tomuto výkonu podal dlužník Karel F. dne 24. března 1927 stížnost ve smyslu § 68 ex. ř. Soud prvé stolice stížnosti vyhověl a prohlásil exekuci za neplatnou vzhledem k tomu, že o jmění dlužníka bylo dne 9. února 1927 zahájeno řízení vyrovnací. Rekursní soud zamítl návrh na prohlášení exekuce za neplatnou. Důvody: Napadené usnesení nemá opory v zákoně, neboť nelze ke stížnosti podle § 68 ex. ř. prohlásiti povolenou exekuci za neplatnou, to tím méně, jelikož dlužník sám takového návrhu neučinil, nýbrž pouze žádal, by výkon exekuce byl prohlášen, neplatným. Podle ustanovení § 68 ex. ř. může býti podána stížnost jen v tom případě, když se někdo pokládá za stižena buď postupem při výkonu povolené exekuce, zejména tím, jak výkonný orgán při úředním úkonu jednal, neb odepřením (průtahem) exekučního úkonu. V těchto případech může postižený žádati exekučního úředníka, jemuž jest svěřen dozor nad soudní kanceláří, nebo exekučního komisaře, nebo přednostu exekučního soudu za odpomoc. Z řečeného vyplývá, že k oné stížnosti nelze prohlásiti povolenou exekuci za neplatnou, neboť o zrušení exekuce bylo by možno rozhodnouti jen na příslušný návrh dlužníka nebo k rekursu proti usnesení povolujícímu exekuci, po případě žalobou o zrušení exekuce. Postup výkonného orgánu při výkonu povolené exekuce nelze považovati v projednávaném případě za nesprávný, neboť exekuce byla povolena a byl výkon její exekučním soudem nařízen a proveden. Dlužník nevykázal se při výkonu exekuce usnesením o zahájeném vyrovnacím řízení, pročež výkonný orgán neměl příčiny, by upustil od výkonu exekuce.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu. — Čís. 7194 —
1126
Důvody:
Po zahájení vyrovnacího řízení nemůže na dlužníkových věcech nabyto býti soudcovského práva zástavního neb uspokojovacího (§ 10 (1) vyrovn. ř.). Exekuční soud zrušil tudíž právem exekuci podle § 39 čís. 2 ex. ř. a nevadí, že dlužník přednesl návrh na zrušení exekuce ve formě stížnosti podle § 68 ex. ř., žádaje, by exekuce byla prohlášena za neplatnou. Stačilo, že tato stížnost zavdala soudu příčinu k zrušení exekuce ve smyslu § 39 čís. 2 ex. ř.

Citace:

Čís. 7193. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 1151-1152.