Čís. 7214.

Bylo-li manželství rozvedeno ku společné žádosti manželů o dobrovolný rozvod manželství od stolu a lože a manželé, bydlící v obvodech různých sborových soudů, podali společnou žádost o rozluku, není zákonných předpokladů pro místní příslušnost a jest určití soud podle § 28 j. n.
(Rozh. ze dne 11. července 1927, Nd II 103/27.)
Nejvyšší soud ustanovil podle § 28 j. n. zemský civilní soud v Praze za onen soud tuzemský, jenž bude místně příslušným k prove- — Čís. 7215 —
1173
dení řízení а k rozhodnutí о žádosti Justiny D-ové, rozené S-ové-v L. na Moravě a Roberta D-a, obchodního disponenta v Praze, za přeměnu rozvodu v rozluku manželství.
Důvody:
Podle obsahu společné žádosti manželů D-ových bylo jejich manželství rozvedeno usnesením okresního soudu v Olomouci ze dne 27. dubna 1926 k jejich společné žádosti o dobrovolný rozvod. Nejsou tu proto předpoklady § 20 čís. 2 rozl. zák. pro příslušnost krajského soudu v Olomouci, že žádosti za rozluku předcházel spor o rozvod, o kterém by krajský soud ten byl rozhodoval v první stolici. Když vůbec nepředcházel spor žádosti za přeměnu rozvodu v rozluku, řídí se příslušnost pro vyřízení žádosti číslem 3 § 20 rozl. zák., podle něhož je příslušným sborový soud, v jehož obvodě má svůj obecný soud manžel, proti němuž žádost za rozluku směřuje, a není-li takového soudu v tuzemsku, je příslušným sborový soud, v jehož obvodě má svůj obecný soud žadatel. V tomto případě podali oba manželé žádost společně a oba mají svůj obecný soud v tuzemsku, ovšem u okresních soudů v obvodech různých sborových soudů. Případ ten není v rozlukovém zákoně výslovně řešen a ani jinak není tu podmínek pro místní příslušnost některého tuzemského soudu. Ačkoli nemůže býti pochyby, že věc, o niž jde, spadá pod pravomoc zdejších soudů, když jde o manžely, kteří mají svůj obecný soud v tuzemsku a jichž manželství v tuzemsku bylo rozvedeno, není tu tedy zákonných předpokladů pro místní příslušnost některého tuzemského soudu pro· vykonávání soudnictví v tomto směru. Odepřely proto jak krajský soud v Olomouci, tak i zemský civilní soud v Praze právem svou příslušnost. Ale podle toho, co bylo řečeno, nejde o záporný spor o místní příslušnost mezi krajským soudem v Olomouci a zemským civilním soudem v Praze, nýbrž jde v pravdě o případ, kde stanoví příslušnost nejvyšší soud podle § 28 j. n. Pohlížeje na věc s tohoto hlediska ustanovil nejvyšší soud z důvodů účelnosti zemský civilní soud v Praze za soud, který má platiti za soud místně příslušný pro dotčenou právní věc.

Citace:

Čís. 7214. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 1198-1199.