Čís. 6764.

»Jměním« ve smyslu §u 99 j. n. jest pro žalobu, domáhající se zjištění, že pohledávka žalovaného uhasia, i část této pohledávky, již žalobce uznal.
(Rozh. ze dne 2. února 1927, R I 55/27.)
Žalující tuzemec domáhal se na žalované cizozemkyní u soudu svého bydliště zjištění, že jeho platební povinnost, převzatá vůči žalované záručním prohlášením do výše 90.000 zl. marek uhasla až na zbytek 100 zl. marek, jejž uznal, a odůvodňoval místní příslušnost dovolaného soudu právě nárokem žalované na těchto 100 zl. marek. Námitku místní nepříslušnosti soud prvé stolice zamítl, rekursní soud námitce vyhověl a žalobu odmítl. Důvody: Rekursu nelze upříti oprávněnosti. § 99 j. n. předpokládá, že žalovaná osoba, zdržující se v cizině, má v tuzemsku majetek. V tomto případě zřídil žalobce jmění žalobkyně tím, že v rozporu se svým stanoviskem, projeveným v žalobě, prý z ochoty nárok žalobkyně na zhodnocení ve výši 100 zl. marek uznal a tuto částku žalované zaplatil. Není však pochyby o tom, že žalobce uznal a zaplatil tento peníz jen proto, by tím uměle vytvořil sudiště podle jmění. Takto žalobcem vytvořené jmění nemůže však odůvodniti sudiště podle §u 99 j. n., poněvadž by odporovalo smyslu a účelu tohoto ustanovení, by bylo dovoleno žalobcům vytvářiti libovolně důvody příslušnosti. Ostatně dlužno hleděti na tuto uznanou část zhodnocovacího nároku žalované jako na část nároku z pohledávky, který je předmětem žaloby a nelze tudíž na ni pohlížeti jako na zvláštní jiné jmění žalované ve smyslu §u 99 j. n.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Při posouzení oprávněnosti sudiště podle § 99 j. n. bylo přihlédnouti jedině к tomu, byly-li tu v čase podání žaloby náležitosti stanovené tímto zákonným předpisem. V tomto sporu bylo ostatně úvahu omeziti jen na otázku, zda jest v obvodu procesního soudu majetek žalované. Zjištěno bylo, že v čase podání žaloby měla žalovaná k požadování od žalobce částku 100 zlatých marek, kteréž částky se tato žaloba netýká. Skutečnost ta postačila k založení sudiště podle §u 99 j. n., aniž záleží na tom, jak vzniklo toto jmění žalované a zda jde o část sporné pohledávky, jež co do této Části stala se nespornou teprve uznáním žalobcovým, avšak ještě před podáním žaloby.

Citace:

Čís. 6764. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 226-226.