Čís. 6924.

Nebezpečí včasného dojití dopisu, jímž byla pozastavena výše účtované ceny za dodané zboží, postihuje prodatele. Odeslání musí se státi způsobem v obchodě obvyklým, postiaci tudíž jednoduchý, vyplacený dopis.
(Rozh. ze dne 23. března 1927, Rv I 1930/26.)
Žalobě o doplacení účtu za dodaný kainit oba nižší soudy vyhověly. Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu s poukazem, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Prováděje dovolací důvod čís. 4 §u 503 c. ř. s., praví dovolatel, že nejde o otázku, za jaké ceny byl kainit prodán, poněvadž bylo nesporno, že byl prodán za původní ceny kalisyndikátu, nýbrž že jde o otázku, zdali po obdržení účtů reklamoval v čas nesprávné účty kainitu. Že prý bylo zjištěno, že účty ze dne 10. a 24. srpna 1920 na dodaný kainit obdržel dne 21. srpna 1920 a že dne 1. září 1920 odeslal žalobci dopis obsahující jeho reklamaci dovozného a rozdílu obsahu drasla kainitu. Že prý nevytýkal, že mu žalobce účtoval vyšší ceny, než byly původní ceny kalisyndikátu, nýbrž že vytýkal řečeným dopisem a také ve sporu, že žalobce účtoval v účtech vyšší obsah drasla, než mu je účtoval kalisyndikát v osvědčeních, jednotlivé dávky kainitu provázejících, a než v obchodě kainitem bylo a jest obvyklo, jakož i že při obsahu drasla 13.3% a 13.7% měl býti kainit účtován 13% a nikoli 14%. Dále poukazuje к tomu, že bylo zjištěno, že reklamační dopis ze dne 1. září 1920 odeslal žalobci prostě, nikoli doporučeně, že však žalobce neobdržel tohoto dopisu, a spatřuje nesprávné posouzení právní v tom, že druhá stolice usoudila, že nebezpečenství poštovní dopravy postihuje — Čís. 6925 —
531
jeho jako kupitele a že žalobce mohl považovati faktury za schválené. Uplatněný dovolací důvod jest opodstatněn. Nebezpečenství dojití a včasného dojití toho dopisu postihuje prodatele. To plyne ze všeobecných zásad, a je to stálým názorem judikatury i literatury (srovn. Staub-Pisko II. vydání pro Rakousko, rok 1910 2. sv. str. 289 (§ 23) a Blaschke-Pitreich r. 1896 str. 372). Nejde sice o výtku vad podle čl. 347 obch. zák., nýbrž výtkou vad je postižen početní výsledek, jehož číslicemi se skutečná vada projevila ve faktuře, ač otázka, na čí vrub jde nebezpečenství poštovní dopravy, musí býti zodpověděna s velící obdobou jako při výtce vad podle čl. 347 obch. zák. Ovšem odeslání se musí státi způsobem v obchodě obvyklým, tedy postačí jednoduchý frankovaný dopis, neboť zasílání doporučených dopisů není v obchodě obvyklým. Poněvadž bylo zboží na tento způsob včasně a v určitých bodech pozastaveno, nelze, jak činí druhá stolice, nic odvozovati z okolnosti, že dovolatel nedal žalobci po 1. září 1920 až do 15. listopadu 1922 ničím na jevo, že není spokojen s cenami účtovanými ve fakturách z 10. a 24. srpna 1920, zejména nelze z toho aniž z další okolnosti, že žalobci platil na svůj dluh a že sliboval doplacení celkového dluhu, odvozovati mlčky, ale poznatelně projevené schválení jím včasně a určitě pozastavených fakturních cen, když je jisto, že odepřel placení zažalovaného zbytku fakturního právě z důvodů v jeho výtce uvedených, když odpírá toto placení doposud.

Citace:

Čís. 6924. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 556-557.