Čís. 7160.

Rejstříkový soud jest nejen oprávněn, nýbrž i povinen, by nařídil změnu stanov, jakmile shledá, že jejich některé ustanovení odporuje zákonu o společenstvech ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák., třebas byly již pravoplatně zapsány ve společenstevním rejstříku.
Jest přípustným ustanovení stanov společensílva, že veškeré spisy a právní prohlášení musí býti podepsány tím způsobem, že k vytištěné nebo psané firmě připojí své podpisy buď dva členové představenstva nebo jeden člen představenstva a splnomocnený úředník. Tento způsob znamenání dlužno vyznačiti ve společenstevním rejstříku. Tím nezapisuje se plná moc určitého splnomocněného úředníka. Splnomocněné úředníky nelze zapsati do rejstříku. Jest na obecenstvu, by zkoumalo jich oprávnění a objem jich plné moci.
(Rozh. ze dne 17. června 1927, R I 502/27.)
Rejstříkový soud vydal toto usnesení: V rejstříku společenstevním jest při firmě »Družstvo hospodářských lihovarů pro prodej lihu, zapsané společenstvo s ručením obmezeným«, zapsáno, že »podpisování firmy děje se tím způsobem, že k firmě družstva připojí své podpisy buď dva členové představenstva, nebo jeden člen představenstva a splnomocněný úředník«. Plnomocníci, kterým není udělena prokura, se však do rejstříku společenstevního nezapisují, ježto jich zápis žádným ustanovením zákonným nařízen není (čl. 12 obch. zák.). Proto jest i zápis, že ku znamenání firmy jest oprávněn též jeden člen představenstva a splnomocněný úředník, nesprávným a nemá proti veřejnosti praktického významu, poněvadž z rejstříku nelze seznati, kdo jest tou dobou úředníkem zmocněným ke spolupodpisu firmy. Proto se představenstvo společenstva vyzývá, by se postaralo o to, by tento nesprávný zápis byl v rejstříku společenstevním do 4 neděl vymazán, neb, aby při nejbližší valné hromadě ustanovení to z § 27 stanov bylo vypuštěno, nebo jinak upraveno a aby ustanovení § 26 stanov bylo doplněno v ten smysl, že představenstvo zastupuje družstvo před soudy — Čís. 7160 —
1059
i mimosoudně způsobem určeným v § 27 stanov tak, by právo za- stupování souhlasilo s právem podpisování a aby pak změnu tu sem řádně opovědělo k zápisu. Rozkladu do tohoto usnesení rejstříkový soud nevyhověl z důvodů v napadeném usnesení uvedených, k nimž poukázal, dodav k vývodům rozkladu toto: Podle čl. 12 obch. zák. mají do rejstříku obchodního a společenstevního činěny býti jen takové zápisy, které obchodním zákonem nebo zákonem o společenstvech jsou výslovně nařízeny. Zápis splnomocnených úředníků, kteří nejsou prokuristy, však ani obchodním zákonem ani zákonem ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. není nařízen. Nemají tedy takoví plnomocníci býti do rejstříku zapisováni. A nemají-li splnomocnění úředníci zapisováni býti, neměl a nemá býti zapisován ani způsob podpisování firmy splnomocneným úředníkem. Nemá tedy dotyčný zápis v zákoně opory a nemohl tudíž nabýti právní moci. Proto jest odůvodněn příkaz, aby nesprávný zápis v rejstříku byl vymazán. Není sice pochyby o tom, že úředník společenstva může orgány jeho býti podle čl. 47 obch. zák. splnomocněn ke spolupodepisování za společenstvo, avšak do rejstříku nemá býti zapsáno ani jeho jméno ani způsob podpisování firmy jím, nýbrž má podle § 6 poslední odstavec zák. z 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. vyhlášen a do rejstříku společenstevního býti zapsán jen způsob, jímž představenstvo (nikoli plnomocnící) za společenstvo podpisují, je-li o tom ustanovení ve společenské smlouvě. Rekursní soud nevyhověl rekursu. Důvody: Ku správným stavu věci i zákonu hovícím důvodům napadeného usnesení, dodává se vzhledem k vývodům stížnosti jenom ještě toto: Podle § 1 min. nař. ze dne 14. května 1873, čís. 71 ř. z. pojati jest do společenstevního rejstříku pouze ony zápisy, které předepsány jsou v zákoně ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. A tu jest ovšem správné, že podle § 26 cit. zák. může býti úředníkům společenstva neb i jiným osobám udělena plná moc. Leč toto zákonné ustanovení nepředpisuje, že takováto plná moc má zapsána býti do společenstevního rejstříku, a nemůže za tohoto stavu věci plná moc zapsána býti do společenstevního rejstříku. Zápis plné moci do společenstevního rejstříku odporoval by nejen ustanovení § 26 cit. zák., nýbrž i § 6 cit. zák., podle něhož zapsati jest způsob, jakým představenstvo — tedy nikoli plnomocník — za společenstvo podpisuje, je-li o tom ve společenské smlouvě ustanovení. Ustanovuje-li tedy § 27 stanov, že veškeré spisy a právní prohlášení musí býti podepsány dvěma členy představenstva nebo jedním členem představenstva a splnomocněným úředníkem, mají-li býti závazný pro družstvo proti osobám třetím, odporuje toto ustanovení, pokud se týče splnomocneného úředníka, §u 26, § 6 cit. zákona a nemůže proto obstáti. Rovněž tak nemůže obstáti zápis v rejstříku, že znamenání firmy děje se tím způsobem, že dva členové představenstva nebo jeden člen představenstva a jeden splnomocněný úředník společenstva, k vytištěné nebo psané firmě družstva připojí své podpisy, poněvadž tímto zápisem zapsán jest i způsob znamenání firmy splnomocněným úředníkem, což však přípustno není, neboť, nelze-li zapsati plnomocníka do rejstříku společenstevního, nelze ani jeho způsob znamenání firmy do rejstříku zapsati. Právem proto poukazuje
67* — Čís. 7160 —
1060
prvý soud k tomu, že zápis, ač ku znamenání firmy jest oprávněn též jeden člen představenstva a splnomocněný úředník, jest nesprávný — a právem proto také žádá, aby zápis tento byl z rejstříku vymazán a aby ustanovení to vypuštěno bylo z ustanovení § 27 stanov, nebo by bylo jinak upraveno.
Nejvyšší soud změnil usnesení rekursního soudu v ten smysl, že zrušil příkaz rejstříkového soudu, by se představenstvo postaralo, by zápis ve společenstevním rejstříku, podle něhož ku znamenání firmy jest oprávněn též jeden člen představenstva a splnomocnený úředník, byl vymazán neb aby při nejbližší valné hromadě ustanovení to bylo z § 27 stanov vypuštěno nebo jinak upraveno a aby předpis § 26 stanov byl doplněn v ten smysl, že představenstvo zastupuje družstvo před soudy i mimosoudně způsobem v § 27 stanov určeným, tak aby právo zastupování souhlasilo s právem podpisování a aby změnu tu řádně opovědělo k zápisu do společenstevního rejstříku.
Důvody:
Předem nutno uvésti, že rejstříkový soud jest nejen oprávněn, nýbrž i povinen, by nařídil změnu stanov, jakmile shledá, že některé jejich ustanovení odporuje zákonu ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák., a to i tehdy, když stanovy byly již pravoplatně zapsány ve společenstevním rejstříku. To plyne z ustanovení § 3 min. nař. ze dne 14. května 1873, čís. 71 ř. zák. a z § 2 a 3 zákona ze dne 10. června 1903, čís. 133 ř. z., která rejstříkovému soudu ukládají, by z úřední moci bděl nad tím, aby byly zachovány předpisy o opovědí zápisů do společenstevního rejstříku a aby se staral o odstranění nesprávností odporujících družstevnímu zákonu, tedy i předpisů stanov, které nejsou v souhlasu se zákonem. Tento postup rejstříkového soudu v rámci zákona nemůže býti nikdy zmatečným a nejsou jím nijak dotčena práva členů proti družstvu a naopak, poněvadž na základě nezákonných stanov nelze vůbec nabýti práv. V tomto případě nejde však o porušení zákona. §§ 17 a 6 poslední odstavec družstevního zákona jest vyhraženo stanovám, by určily, v jaké formě projevuje představenstvo svou vůli a podpisuje za společenstvo. Jen tehdy, není-li takového předpisu stanov, vyžaduje § 17, by podpisovali všichni členové představenstva. Ustanovuje-li tedy § 27 stanov, že veškeré spisy a právní prohlášení musí býti podepsány tím způsobem, že k vytištěné neb psané firmě připojí své podpisy buď dva členové představenstva nebo jeden člen představenstva a splnomocnený úředník, je tím vyhověno předpisu § 17 zákona, neboť stanovy tím určují, jak představenstvo podpisuje, totiž buď dvěma jeho členy nebo podpůrně jen jediným, při čemž požadavek dalšího podpisu splnomocněného úředníka na místo druhého člena představenstva — což zákon nezapovídá — má svůj důvod patrně v tom, by obchodování bylo usnadněno a stalo se pružnějším. Je-li však připustilo, by stanovy určily způsob znamenání firmy, také jedním členem představenstva spolu s jedním splnomocněným úředníkem, musí býti také tento způsob znamenání vyznačen ve — Čís. 7161 —
1061
společenstevním rejstříku (§§ 6 a 9 družstevního zákona a § 1 min. nař. ze dne 14. května 1873, čís. 71 ř. zák.). Tím se nezapisuje plná moc určitého splnomocneného úředníka ve smyslu § 26 zákona, nýbrž jen způsob znamenání představenstvem. Zmocněné úředníky nelze ovšem, jak nižší soudy správně uvádějí, zapsati do rejstříku. Obecenstvo vcházející s nimi v právní styk bude tedy vždy, jako při každém jiném zmocněnci, odkázáno, by jich oprávnění a objem plné moci zkoumalo. Usnesení nižších soudů odporuje tedy zřejmě zákonu, dovolací rekurs jest v § 16 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák. opodstatněn a bylo rozhodnouti, jak se stalo.

Citace:

Čís. 7160. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 1084-1087.