Čís. 6672.

Námitky proti doložce o vykonatelnosti na výkazech o nedoplatcích příspěvků nemocenské pojišťovny, jest podati u okresní politické sprá- — Čís. 6672 —
29
vy. Pro odklad exekuce podle §u 42 čís. 5 ex. ř. stačí, že námitky byly podány, aniž by záleželo na tom, zda jsou důvodný.
(Rozh. ze dne 11. ledna 1927, R I 1200/26.)
Soud prvé stolice povolil podle §u 42 čís. 5 ex. ř. odklad exekuce ku vydobytí nedoplatků příspěvků zemědělské nemocenské pojišťovny pro okres J. Rekursní soud odklad exekuce nepovolil. Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Dovolací rekurs jest opodstatněn. Povinná strana zakročila o odklad exekuce podle §u 42 čs. 5 ex. ř., uvádějíc, že proti vymáhanému nároku na zaplacení nemocenských příspěvků vymáhající věřitelce podala u okresní politické správy námitky podle §u 35 druhý odstavec ex. ř. Jak ze spisů okresní politické správy vidno, vznesla povinná strana po vzniku exekučního titulu námitky proti doložce vykonatelnosti na výkazech o nedoplatcích vymáhaných nemocenských příspěvků, jež tvoří exekuční titul, a uvedla v těchto námitkách, že po rozhodnutí správních úřadů, že byla povinna své zřízence pojistiti nemocensky u vymáhající věřitelky, přicházejí k odpočtu od vymáhaných nedoplatků nemocenské příspěvky, které zaplatila nemocenské pojišťovně soukromých úředníků a zřízenců v Praze, takže vymáhaný nárok po případě pomine. Rekursní soud návrhu na odklad exekuce nevyhověl. Poklid rekursní soud zamítl návrh z důvodu, že uvedené námitky nebyly podány u úřadu, od něhož vyšel exekuční titul (§ 42 č. 5 ex. ř.), neobstojí tento důvod, neboť okresní politická správa jest úřadem, který rozhoduje při neshodě o výši nemocenských příspěvků а с platební povinnosti v první stolici (§ 41. zák. ze dne 30. března 1888, č. 33 ř. z.) a jest úřadem, který potvrdil vykonatelnost za exekuční titul sloužících nedoplatkových výkazů, proti níž směřují povinnou stranou podané námitky. Proto jest okresní politická správa oním úřadem, který jest míněn v §u 42 čís. 5 ex. ř. Co se týče druhého důvodu, pro který rekursní soud návrhu na odklad nevyhověl, že prý v námitkách se neuplatňují skutečnosti vymáhaný nárok zrušující nebo zastavující, jest uvésti, že vyúčtování, které podle tvrzení povinné strany ohledně vymáhaných nedoplatků má nastati, může míti po případě v zápětí zánik vymáhané pohledávky. Zda tento účinek nastane, zda námitky povinné strany jsou důvodný a zda povedou k tvrzenému vyúčtování, o tom soudu rozhodovati nepřísluší. Pro odklad stačí, že námitky byly podány. Důvody, pro které rekursní soud návrhu na odklad exekuce nevyhověl, podle toho neobstojí, a protože jinak jsou tu předpoklady odkladu, najmě i ohrožení povinné strany nenahraditelnou nebo těžce odvratitelnou újmou, kdyby bylo pokračováno v exekuci, což vymáhající věřitelka v rekursu do usnesení prvního soudu ani nepopírala, bylo dovolacímu rekursu vyhověti a obnoviti usnesení prvního soudu, jímž byl odklad povolen.

Citace:

Čís. 6672. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 56-57.