Čís. 6737.

Podle §u 178 obč. zák. může býti uznáno i na odnětí otcovské mocí, vyžaduje-li toho zájem a ochrana dítěte.
(Rozh. ze dne 26. ledna 1927, R I 28/27.)
Návrh matky nezletilého dítěte, by otec byl zbaven otcovské moci, soud prvé stolice pro tentokráte zamítl. Re kur sní soud vyhověl návrhu potud, pokud se opíral o § 178 obč. zák., a uvedl v tomto směru v důvodech: Po názoru rekursního soudu jsou splněny předpoklady §u 178 obč. zák. potud, pokud zákon dopouští, by soud učinil opatření poměrům přiměřené, chová-li se otec nečestně nebo nemravně. Je-li bezvadně zjištěno, že otec byl již mnohokráte pravoplatně odsouzen к trestům těžkého žaláře na dobu vždy několika měsíců pro zločiny podvodu a krádeže, je-li zejména zjištěno, že byl odsouzen k těžkému žaláři v trvání sedmi měsíců pro vylákání peněz, určených na výchovu své dcery, je-li také sdělením policejního ředitelství prokázáno, že byl odsouzen mnohokráte a nepožívá dobré pověsti, je-li dále spisy rozvrhovými a rozlukovými ve spojení s výpověďmi dodatečně slyšených osob zjištěno, že otec vedl a vede dosud život nezřízený, zhýralý, celé noci prohýřil a hraje v karty — usuzuje z toho soud rekursní, že se chová nečestně a nemravně. Z doslovu §u 178 obč. zák. nelze, jak činí soud prvé stolice, vykládati předpis tento pouze v ten rozum, že má na zřeteli správu majetku. Takový obmezující výklad příčí se všeobecnému znění tohoto §u, který dává na vůli soudu, by učinil takové opatření, jaké žádá povaha věci, a příkladmo uvádí obmezení otcovo ve — Čís. 6738 —
154
správě jmění. Předpis §u 178 obč. zák. jest v kapitole nadepsané: »kdy pomíjí moc otcovská« a byl by bezcenným, kdyby děcko vůbec nemělo jmění. Když však veškeré skutečnosti zjištěné spolehlivě svědčí tomu, že otec se chová nectně a nemravně a že by naopak ponechání dítěte pod mocí otcovskou se zřetelem ke všem právům, jaká prýští z moci otcovské, bylo dítěti jen ke zhoubě a ohrožovalo by jeho blaho tělesné i duševní, neváhá soud rekursní v tomto případě nalézti na zbavení moci otcovské, by dítko bylo ostříháno od neblahého vlivu svého otce.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu otce.
Důvody:
Dovolací rekurs není odůvodněn. Rekursní soud právem uznal, že sice není důvodů odejmouti stěžovateli otcovskou moc z příčin uvedených v §§ 176 a 177 obč. zák., právem však také uznal, že jsou předpoklady pro nařízení opatření přiměřených okolnostem dle §u 178 obč. zák. Význam tohoto zákonného ustanovení správně vysvětlil. Podle tohoto ustanovení může býti uznáno na opatření méně pronikavé, než je odejmutí otcovské moci, ale může na základě něho býti tato moc odejmuta, vyžaduje-li toho zájem a ochrana dítěte. Tento názor vyslovilo také ministerstvo spravedlnosti ve výnosu z 10. dubna 1902 v. m. spr. 96/02. Skutkové okolnosti, které jsou uvedeny v usnesení rekursního soudu, odůvodňují, aby byla odejmu a otcovská moc stěžovateli, který podle spisů bez toho к dítěti neplní jinak svých povinností, než že projevuje o ně zájem, jak případně praví rekursní soud.

Citace:

Čís. 6737. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 181-182.