Čís. 6956.

Nebyl-li platební rozkaz v řízení upomínacím dosud doručen podle předpisů §u 7 zák. o up. říz. a §u 106 c. ř. s., nelze mu odporovati žalobou o zmatečnost podle §u 529 čís. 2 c. ř. s.
(Rozh. ze dne 5. dubna 1927, Rv II 197/27.)
Žalobě Zikmunda T-а o zrušení upomínacího platebního příkazu ze dne 10. září 1925 pro zmatečnost, bylo procesním soudem prvé stolice vyhověno, odvolací soud žalobu zamítl. Dů- — Čís. 6957 —
595
vody: Rozsudek prvé stolice zjišťuje, že platební příkaz okresního soudu ze dne 10. září 1925 nebyl Zikmundu T-ovi (žalovanému v řízení upomínacím) doručen podle předpisů §§ 7 upom. ř. a 106 c. ř. s. Tuto závadu při doručení žaloby uplatňuje Zikmund T. jako důvod žalobní v žalobě o zmatečnost podle §u 529 c. ř. s. Napadeným rozsudkem bylo žalobě vyhověno, poněvadž »dle stavu spisů okresního soudu stal se platební příkaz vykonatelným pravoplatným titulem exekučním«. S tímto právním názorem odvolací soud nesouhlasí. Žaloba pro zmatečnost jest v soustavě opravných prostředků podle c. ř. s. poslední pomůckou. Tato žaloba předpokládá, že základní spor je formálně závazně skončen, zejména, že uplynula lhůta k podání opravného prostředku do rozhodnutí, jež trpí zmatečností ve smyslu §u 529 c. ř. s. Nestačí tedy, že jest dle zevního stavu spisů rozhodnutí, jehož zmatečnost se uplatňuje, právoplatné. Při takovém posouzení sporné otázky nelze podati žalobu pro zmatečnost, bylo-li rozhodnutí proti předpisům c. ř. s. doručeno žalobci tak, že lhůta k podání opravného prostředku vůbec žalobci ještě neběží. Neboť podle c. ř. s. pokládá se vadné doručení tak, jakoby vůbec nebylo doručeno. K tomu přichází i tato praktická úvaha: vady při doručení rozhodnutí soudních lze odstraniti jednoduchým podáním na příslušný soud nebo řádným opravným prostředkem do rozhodnutí. Není tu třeba žaloby pro zmatečnost (§ 529 c. ř. s.), kterou pomůcku zákon pokládá jako poslední prostředek, kdyby veškeré řádné opravné prostředky selhaly (srovnej jednak 7679 Glaser-Unger, nová řada proti 6663).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolání opřenému o dovolací důvod §u 503 čís. 4c. ř. s. nelze přiznati úspěch. Žaloba pro zmatečnost podle §u 529 c. ř. s. předpokládá pravomoc napadeného rozhodnutí a nemá proto místa, lze-li rozhodnutí tomu odporovati řádným prostředkem opravným. V tomto případě nestalo se žalobou napadené rozhodnutí, t. j. platební rozkaz okresního soudu ze dne 10. září 1925 právoplatným, poněvadž rozkaz ten nebyl dovolateli podle předpisů §u 7 zákona o upomínacím řízení a §u 106 c. ř. s. vůbec ještě doručen, jak odvolací soud, na jehož výstižné a zjištěnému stavu věci a zákonu vyhovující důvody se odkazuje, již vyložil, a byla proto žaloba z nedostatku pravomoci napadeného platebního rozkazu právem zamítnuta.

Citace:

Čís. 6956. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 620-621.