Čís. 6732.

Pozemková reforma.
Předpis §u 236, druhý odstavec, ex. ř. neplatí v řízení rozvrhujícím přejímací ceny za zabrané a převzaté nemovitosti, avšak zásady předpisu toho lze vyvodili i z předpisů patentu o nesporném řízení.
Patronátní břemena mají v podstatě stejnou povahu jako reální břemena soukromoprávní. Rozdíl spočívá pouze v tom, že jsou břemeny trvalými. Nezavázal-li se k tomu Státní pozemkový úřad prohlášením nebo smlouvou, nepřejímá patronátních břemen.
(Rozh. ze dne 25. ledna 1927, R I 56/27.)
V řízení o rozvrhu přejímací ceny za nemovitosti převzaté Státním pozemkovým úřadem vydal soud prvé stolice usnesení, že soud zjistí za součinnosti znalce kapitalisovanou hodnotu patronátních břemen, vypadajících na převzaté nemovitosti podle průměrné hodnoty jich v létech 1913 až 1915. Rekursní soud k rekursu vlastníka napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu mimo jiné z těchto
důvodů:
Jinak jsou výklady dovolacího rekursu jen perspektivou budoucího řízení, nikoli směrnicemi pro ně, pročež nelze, když nebyly do výroku pojaty a nestaly se usnesením, proti nim stížností brojiti, nýbrž stěžovatel musí vyčkat, až první soudce, vyšetře kapitál, vysloví, jaké dispo-
10* — Čís. 6732 —
148
sice ohledně něho činí. Předbíhati tomu bylo by velice nebezpečno, pročež nejvyšší soud již v dřívějších případech postavil podobnou perspektivu jen s reservou a poukázal, nehledě k ustanovení §u 213 druhý odstavec ex. ř., dle něhož se účastníci mohou dohodnouti již o přikázání přejímací ceny, zvláště na předpis §u 236 druhý odstavec ex. ř. (§ 77 ex. ř., § 152 jedn. ř.), dle něhož plodonosné uložení kapitálu řídí se především dohodou účastníků, jimž kapitál neb úroky jeho jsou určeny, jinak že soudce učiní vhodné opatření. Tento předpis upravující řízení neplatí sice v řízení rozvrhujícím přejímací cenu za zabrané a převzaté nemovitosti, ježto tu platí dle §u 7 náhr. zák. pouze rozvrhové zásady exekučního řádu (§§ 216—228), kdežto řízení jest nesporné, avšak k témuž výsledku dlužno dospěti i v řízení nesporném, které rovněž připouští dohodu účastníků (§ 2 čís. 4 a 11 nesp. říz.), jinak však záleží, není-li přímých předpisů, právě na soudci, by nalezl a učinil opatření co nejvhodnější. Poněvadž nejasnost v pojímání otázky jest jako v jiných případech zřejmá z obsahu stížnosti, která se dokonce staví i na výjimečně příkré stanovisko, že, když se neuzná její náhled, že břemena patronátní přecházejí beze srážky z přejímací ceny na nabyvatele (zde tedy na Státní pozemkový úřad), pak že jedině správným řešením je, že dosavadní majitel sproštěn jest plnění patronátních břemen, pokud jde o kvótu vypadající na převzaté nemovitosti (takže by dle toho ztrátu nesly pak církevní ústavy, tedy nevlastně ale výrazně řečeno, že věřitel by přišel o svůj nárok a dlužník by byl bez placení osvobozen), stůjž zde v dodatku k výkladům obsaženým v rozhodnutí R I 395/26 (čís. sb. 6163) ještě toto právní povahu patronátních břemen a způsob jich zajištění objasňující porovnání: Patronátní břemena, třeba teoreticky nebyla břemeny soukromoprávními, nýbrž v důsledku veřejné povahy církve a církevního práva veřejnoprávními, mají nicméně technicky stejnou právní povahu jako reální břemena soukromoprávní, tak na kolik spočívají v deputátních dávkách, ať naturálních neb peněžitých, rovnají se právnicky úplně dávkám výměnkovým, a na kolik pozůstávají v břemeni stavebním, neliší se povahou svou nijak od stavebního břemene soukromoprávního, o jakém mluví na př. § 1471 obč. zák. Poněvadž břemena patronátní jsou břemeny držitele statku zrovna tak jako výměnky, reální renty a }., musí je také držitel vždy a všude zastupovati (§ 928 obč. zák.) a musí tedy v každém případě jíti na jeho vrub, zaúčtována býti na jeho účet a kryta býti z jeho jmění. Rozdíl je jen ten, že jsou trvalými, což neplatí o všech soukromoprávních břemenech, zejména ne o výměnku. Materielně právně je to rozdíl nepodstatný, ale jeví účinky v řízení, jde-li o zajištění jich uhražovacím kapitálem (§ 225 ex. ř.). V příčině nemovitostí Státním pozemkovým úřadem převzatých je tu však §§ 26—28 náhr. zák. ohledně oboiích stejně prolomena zásada §u 443 obč. zák., že nabyvatel statku přejímá i břemena na něm váznoucí, neboť, jak již řečeno, Státní pozemkový úřad nepřejímá nic, leda by dobrovolně chtěl, tedy až na jisté služebnosti nepřejímá je nikdy ze zákona, nýbrž leda prohlášením nebo smlouvou, kdežto v případě jiného nabytí než dle náhradového zákona, nabyvatel přejímá je se statkem (§ 443 obč. zák.) a může býti od břemena osvobozen jen osobou z něho oprávněnou. Kdežto tedy v případě §u 225 — Čís. 6733 až 6734 —
149
ex. ř. nemovitostní jistota trvá, tak v tomto případě naopak pomíjí a záleží jen ve vyhraženém uhražovacím kapitále. To vše tedy dlužno míti na mysli při úpravě poměrů týčících se břemen (§ 48 náhr. zák., jenž platí pro patronátní břemena obdobně) při rozvrhu přejímací ceny.

Citace:

Čís. 6732. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 175-177.