Čís. 6668.

Bývalý správce úpadkové podstaty jest oprávněn složití do soudní úschovy (§ 1425 obč. zák.) hotovosti a cenné papíry, jež ho došly ještě za vedení správy úpadkové podstaty, vzhledem ku svému tvrzenému, úpadcem (jeho dědici) však neuznanému, nároku na odměnu a hotové výlohy, jichž uspokojení žádá ze složených věcí. Soud, u něhož se složení stalo, není oprávněn, v tomto řízení zkoumati, zda se složení stalo řádně. Bývalého správce úpadkové podstaty nelze s jeho žádostí o složení poukázati na úpadkový soud. Žádal-li úpadce (dědici jeho) bez souhlasu bývalého správce úpadkové podstaty vydání cenností, dlužno jej poukázati na pořad práva.
(Rozh. ze dne 7. ledna 1927, R. II 408/26.) — Čís. 6668 —
24
Prvý soud (okresní soud v R.) vydal dvě usnesení. První na žádost bývalého správce úpadkové podstaty zemřelého Aloise K-a ze dne 27. října 1926, jímž byly přijaty do soudní úschovy hotovosti a cenné papíry, došlé ho ještě za vedení správy úpadkové podstaty, než byl úpadek zrušen, druhé ze dne 2. listopadu 1926, jímž byla žádost Jana a Rudolfa K-ových jako dědiců úpadkové pozůstalosti na vydání těchto věcí odkázána na pořad práva. Bývalý správce úpadkové podstaty odůvodnil svůj návrh tím, že mu vedením úpadkové správy vzešly nároky na odměnu a náhradu hotových výloh, které však Rudolf a Jan K-ovi jako dědici zemřelého Aloise K-a se zdráhají zapraviti. Naproti tomu opřeli svůj návrh o to, že úpadkové řízení bylo již dávno zrušeno, že tedy uvedené předměty nebyly nikdy jměním úpadkové podstaty a patří k jejich majetku, a tvrdili, že prvý soud nebyl oprávněn, přijati složené věci na soud, navrhnuvše bezodkladné jejich vydání. Ve svém rekursu napadli tito navrhovatelé obě usnesení z důvodů v podstatě právě uvedených. Rekursní soud zrušil ona usnesení, poukázav jak správce úpadkové podstaty, tak i Jana a Rudolfa K-ovy s jejich návrhy na úpadkový soud.
Nejvyšší soud obnovil obě usnesení prvého soudu.
Důvody:
Rekursní soud zrušil usnesení prvého soudu neprávem a jest dovolací rekurs správce úpadkové podstaty odůvodněn. Tvrdě, že má jako bývalý správce úpadkové podstaty nárok na odměnu a hotové výlohy, které mu však dědici zemřelého Aloisa K-a nechtějí uznati, měl správce úpadkové podstaty důvod ke složení ve smyslu §u 1425 obč. zák., poněvadž chce, by z těchto cenností byly jeho nároky uspokojeny. Soud, u něhož složení se stalo, není oprávněn v tomto řízení zkoumati, zda složení se stalo řádně, a podle čl. XVIII. uvozovacího zákona k jurisdikční normě nemohl ani přijetí odmítnouti z důvodu, že není snad k to- mu příslušný. Naopak každý soud má přijati každý к soudnímu uložení způsobilý předmět, bylo-li o to žádáno. Proto nevadí, že bývalý správce úpadkové podstaty složil na soud věci, jež ho jako dřívější orgán úpadkového soudu došly za vedení úpadkové správy. Rekursní soud tedy neprávem poukazuje na to, že soud nebyl příslušný k přijetí složených předmětů a není správné, zrušil-li usnesení prvého soudu, jímž tento soud složení na soud přijal, a poukázal-li bývalého správce úpadkové podstaty s touto žádostí na soud úpadkový. Též důvodně si stěžuje správce úpadkové podstaty do toho, že rekursní soud zrušil i druhé usnesení okresního soudu v R., jímž žádost dědiců zemřelého Aloisa K-a o vydání věcí u soudu složených byla poukázána na pořad práva. Složil-li bývalý správce úpadkové podstaty hotovosti a cenné papíry na soud ve smyslu §u 1425 obč. zák., ale nesouhlasí-li s návrhem Jana a Rudolfa K-ových, by jim tyto předměty byly vydány, nezbývalo soudu prvé stolice, než aby žádost dědiců po Aloisů K-ovi odkázal na pořad práva, třebaže rozhodnutí o útratách úpadkového řízení, jež bylo ve smyslu §u 78 úpadkového řádu zrušeno, náleží ve smyslu §u 125 úpadkového řádu orgánům úpadkového řízení, kteréž je mají řádně zlikvi- — Čís. 6669 —
25
dovati. Řízení ve smyslu §u 1425 obč. zák. jest však řízením nesporným a je-li otázka vydání předmětů takto na soud složených mezi účastníky sporna, musí býti ten, jenž se domáhá jejich vydání proti vůli toho, jenž je k soudu složil, ve smyslu §u 2 čís. 7. nesp. říz. poukázán na pořad práva.

Citace:

Čís. 6668. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 51-53.