Čís. 7264.Co do přípustnosti opravných prostředků (způsobu řízení) dlužno považovati touž kupní smlouvu za celek, třebas jejím předmětem byly různé druhy zboží. Kupní smlouvy časově rozdílné, mezi nimiž není takové souvislosti, by mohly býti považovány dohromady za jednotnou kupní smlouvu, dlužno posuzovati co do přípustnosti opravných prostředků samostatně.(Rozh. ze dne 24. srpna 1927, R II 235/27.)Žalobou, o niž tu jde, domáhal se prodatei na kupiteli zaplacení kupní ceny 420 Kč jednak za okurky a hlávky (celkem 320 Kč) zakoupené objednacím lístkem ze dne 14. srpna 1926, jednak za brambory (100 Kč) zakoupené později osobně. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Odvolací soud odmítl odvolání jako nepřípustné, maje za to, že tu šlo o věci nepatrné a to kupní cenu za okurky (200 Kč), zelí (120 Kč) a brambory (100 Kč).Nejvyšší soud vyhověl rekursu potud, že změnil napadené usnesení v ten rozum, že se odvolání ohledně nároku 320 Kč za okurky a hlávky přijímá k soudu a odvolacímu soudu se ukládá, by, nepřihlížeje k odmítacímu důvodu, o odvolání v tomto směru dále po zákonu jednal, jinak rekursu nevyhověl.Důvody:Předmětem sporu jest jednak kupní cena 320 Kč za zemědělské plodiny (okurky a hlávky), zakoupené objednacím lístkem ze 14. srpna 1926, jednak kupní cena 100 Kč za zboží (brambory) později osobně zakoupené. Odvolací soud správně dovodil, že mezi oběma těmito kupními smlouvami není takové souvislosti, by mohly býti považovány dohromady za jednotnou kupní smlouvu. Jde v tomto směru o pouhé spojení více nároků v jedné žalobě podle § 227 c. ř. s., čímž ovšem nepozbyly oba tyto nároky své samostatnosti. V důsledku toho jest i přípustnost opravných prostředků ohledně každého z nich posuzovati zvláště. Nárok z druhé koupě 100 Kč za brambory nepřesahuje 300 Kč (§ 448 c. ř. s.) a, ježto odvolání není opřeno o důvody § 517 c. ř. s., právem odvolací soud ohledně tohoto nároku odmítl odvolání jako nepřípustné. Za to ohledně okurek a hlávek jde o zboží zakoupené jednou objednávkou. Již z toho, že byl vyhotoven jeden objednací lístek při jedné a téže návštěvě zástupce žalobkyně u žalované strany, jde na jevo, že jest tu jediný kup. Není správným názor odvolacího soudu, že zásadně jest jednotně provedený nákup více druhů zboží považovati za řadu samostatných kupních smluv a že by tu musily býti ještě zvláštní projevy stran, z nichž by plynulo, že bylo zamýšleno založiti jednotné právní jednání. Ani v § 1053 a násl. obč. zák. a ani v čl. 337 a násl. obch. zák. není stanoveno, že předmětem kupní smlouvy mohou býti jen věci téhož druhu. V tomto případě nelze ostatně přehlédnouti, že šlo dokonce — Čís. 7265 —1288o zboží, které dle obchodních zásad zahrnuto bývá též pod jednotné označení zemědělských produktů. Neprávem proto odvolací soud odmítl jednati o odvolání o tomto nároku 300 Kč převyšujícím, i bylo rekursu vyhověti tak, jak shora vysloveno.