Čís. 7149.

Neprovozuje-li dlužník své živnosti a brání-li jejímu provozování trvalý stav, nelze vyloučiti z exekuce (§ 251 čís. 6 ex. ř.) předmět potřebný k provozu živnosti.
(Rozh. ze dne 14. června 1927, R Ï 498/27.)
Návrh, by ku vydobytí peněžité pohledávky byla povolena exekuce zabavením, uschováním a prodejem elektrického mandlu dlužníkova, soud prvé stolice zamítl, rekursní soud exekuci povolil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatelé napadají usnesení rekursního soudu v podstatě z toho důvodu, že nynější stav, který jim znemožňuje, používati elektrického mandlu, jest stavem přechodným, do nějž byli uvedeni vymáhajícím věřitelem a který při nynější bytové tísni nebylo lze dosud překonati, který se však v brzku změní. Vzhledem ku zjištěním nižších soudů nesdílí nejvyšší soud tento názor stěžovatelů a neshledává příčiny, odchýliti se od rozhodnutí rekursního soudu. Je jisto, že povinná strana neprovozuje živnost mandlování prádla, které mandl měl sloužiti a pro kterou byl i z exekuce vyňat, již od 8. července 1926, kdy musila vykliditi byt v domě čís. pop. 200. Za celou dobu od toho dne do dne exekučního návrhu nepodařilo se jí dosíci jiného vhodného místa, by mohla onu živnost pomocí tohoto elektrického přístroje dále provozovati. Povinná strana doznala dále, že si na tento mandl jakožto ruční zástavu vypůjčila od svého domácího 2000 Kč na živobytí. Při svém výslechu o exekučním návrhu strana povinná neuvedla, že, jak nyní v rekursu tvrdí, má již zamluvený nebo slíbený byt, v němž bude moci živnost onu dále provozovati. Hledíc k dlouhému trvání přerušení provozu а k příčinám, z nichž přerušení nastalo, jest souhlasiti s názorem soudu rekursního, že stav, který povinné straně brání používati elektrického mandlu k provozu živnosti mandlování prádla, jest trvalý neb aspoň takový, který řaditi jest na roveň stavu trvalému, ježto se zřetelem na naprostý nedostatek peněžních prostředků u stěžovatelů a vzhledem na nynější bytovou tíseň lze s plnou pravděpodobností předpokládati, že se jí v dohledné době nepodaří nynější stav napraviti. Předpis § 251 ex. ř. má arciť význam a účel sociálně hospodářské ochrany dlužníka v tom směru, by dlužník nebyl vydán na pospas věřitelům do té míry, by věřitelé měli právo zničiti jeho hospodářskou mohoucnost a odníti mu předměty, jichž potřebuje k osobnímu dalšímu výkonu své výdělečné činnosti. Rozumně však lze na tuto ochranu činiti nárok a tuto ochranu poskytnouti jenom tenkráte, když jest tu ještě — Čís. 7150 —
1037
statek, který na tento způsob má býti ochráněn. To však v tomto případě nelze tvrditi. U strany povinné nelze podle shora dotčených zjištění mluviti o ochraně hospodářské mohoucnosti, když již v červenci 1926 musila své živnosti, mandlování prádla, zanechati a když se ji až dosud nepodařilo zjednati si pro onu výdělečnou činnost jiné vlastní stanoviště, by v něm tohoto stroje mohla nadále používati. Chrániti povinnou stranu v nedotknutelnosti elektrického mandlu, kterého prokázané nepoužívá a v dohledné době dle domyslu ani používati nemůže a který jí zatím může býti jenom objektem k novému dělání dluhů, jež neslouží ani živnosti, nýbrž pouhé osobní potřebě, odporovalo by zřejmě účelu zákona, který sloužili má jen k hospodářsky oprávněné ochraně výdělečné schopnosti dlužníka, nesmí však býti zneužit k hospodářsky závadnému nadržování dlužníku na zřejmý úkor věřitele.

Citace:

Čís. 7149. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 1062-1063.