Čís. 6782.

Pouze z toho důvodu, že byl neprávem podepsán na směnce, nemůže se ten, jehož jméno bylo podepsáno, domáhati na držiteli směnky jejího vydání. — Čís. 6782 —
230
Nepravost podpisu na směnce možno s úspěchem namítati proti každému i bezelstnému držiteli směnky.
(Rozh. ze dne 3. února 1927, Rv I 1723/26.)
Žalobě o vydání směnečného blanketu procesní soud prvé stolice vyhověl, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Žalobce se domáhá žalobou:, »aby byl žalovaný uznán povinným vydati mu směnečný blanket, na kterém jeho manželka k vyzvání žalovaného dne 3. listopadu 1925 vyplnila číslicemi peníz 5.600 Kč a který sama podepsala jménem žalobcovým a který si žalovaný odnesl« a to proto, poněvadž prý má důležitý zájem na tom, by směnečného blanketu, opatřeného jeho nepravým podpisem, nebylo zneužito. Žalobním důvodem jest tedy jen hospodářský zájem žalobcův na vydání směnečného blanketu. Než takový zájem sám o sobě nezakládá ještě právního nároku. Žalobce by se mohl dožadovati vydání směnečného blanketu určitě poznačeného jen tehdy, kdyby mu k němu příslušelo právo buď věcné neb obligační, na př. kdyby mu žalovaný blanket jako vlastníku zadržoval (§ 366 obč. zák.), neb kdyby byl žalovaný býval k vydání blanketu zavázán smlouvou. Nic takového žalobce netvrdí. Ale ani z práva směnečného nemohl by žalobce ničeho pro sebe dovozovati, poněvadž majitel směnky — a tou se blanket stal po vyplnění — jest povinen k jejímu vydání jen po úplném zaplacení směnečného peníze (čl. 39 směn. ř.). Že by byl žalobce směnku vyplatil, nebylo rovněž tvrzeno. Pokud pak jde o zneužití blanketu tím, že byl z podnětu žalovaného podepsán manželkou žalobcovou jménem tohoto »František K.«, netvoří ani tato okolnost sama o sobě ještě právní důvod, by se žalobce mohl dožadovati vydání blanketu. Bylo-li jméno žalobcovo podepsáno s jeho vědomím a svolením, jak tvrdí žalovaný, byl by podpis ten zcela nezávadný, třebaže by pro nedostatek výkazu zmocnění ve smyslu zákona ze dne 19. června 1872, čís. 88 ř. zák. nezakládal vůbec směnečného závazku. Byl-li však připojen bez zmocnění žalobcova, jest padělkem a nemůže z něho pro žalobce vzejíti vůbec žádný směnečný závazek (čl. 75 a 76 směn. ř.). Nepravost podpisu mohl by žalobce s úspěchem namítati proti každému i bezelstnému držiteli směnky, poněvadž jde o námitku vyvírající přímo ze směnečného práva (čl. 82 směn. ř.). Žalobce není tedy hospodářsky nijak ohrožen. Pokud dovolatel spatřuje hospodářskou ztrátu v tom, že by byl nucen konati různé pochůzky za účelem bránění se platebnímu příkazu, jenž by snad na základě sporné směnky byl proti němu vydán, s čímž by byly spojeny výlohy a ztráta času, stačí poukázati к tomu, že stejným újmám by se neubránil ani tehdy, kdyby byl bezdůvodně žalován na zaplacení udanlivé pohledávky žalovaného i bez ohledu na směnku. Neoprávněnosti žaloby možno vždy čeliti jen důvodnou obranou v rámci předpisů civilního soudního řádu. Zda by byl nárok žalobcův odůvodněn předpisy trestního řádu, netřeba uvažovati, poněvadž by co do podpisu žalobcova bylo výsledky jednání a dokazování opodstatněno nanejvýš jen — Čís. 6783 —
231
podezření trestného činu. Doplniti řízení v tomto směru nelze, poněvadž dovolatel neúplnost řízení neuplatňuje, nehledíc ani k tomu, že z důvodu trestného činu nebylo žalováno. Dodati jest ještě, že by byl žalobce mohl dosíci svého účelu, totiž zabránění zneužití směnečného blanketu, opatřeného jeho nepravým podpisem — když již měl za to, že by k zneužití mohlo dojíti — po případě žalobou určovací dle § 228 c. ř. s., směřující k tomu, by byla zjištěna nepravost oné listiny. O tom ovšem v rámci žalobní prosby nemohlo býti rozhodnuto.

Citace:

Čís. 6782. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 257-259.