Čís. 6743.

Převzal-li v původní kupní smlouvě závazek ku placení dávky z přírůstku hodnoty kupitel, dodatečnou úmluvou pak z části prodatel, k jehož závazku přistoupily jako rukojmí třetí osoby, nejde na straně prodatele ani rukojmí o slib darovací, vyžadující formy notářského spisu.
(Rozh. ze dne 26. ledna 1927, Rv I 1020/26.) — Čís. 6744 —
160
Žalobci koupili od Anny S-ové st. nemovitost a zavázali se původně zaplatiti celou dávku z přírůstku hodnoty. Později byla kupní smlouva změněna v ten rozum, že se prodatelka zavázala zaplatiti polovinu dávky z přírůstku hodnoty, ku kterémužto závazku přistoupili též Antonín Š. a Anna S-ová ml. Žalobci zaplatili celou dávku z přírůstku hodnoty a domáhali se zaplacení polovice na Anně S-ové st., Anně S-ové ml. a Antonínu Š-ovi. Žalovaní namítli mimo jiné, že dodatečné ujednání o dávce z přírůstku hodnoty jest vlastně darováním a že, poněvadž ke skutečnému placení nedošlo, jest k jeho platnosti třeba notářského spisu. Procesní soud prvé stolice uznal dle žaloby a uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech: Námitka žalovaných, že v tomto případě k platnosti prohlášení ze dne 9. února 1923 je třeba notářského spisu, poněvadž jde o darování bez skutečného odevzdání, je neodůvodněna, neboť nemůže býti řeči o tom, že na straně žalovaných byl úmysl darovací, když slibovali zaplatiti polovici dávky z přírůstku hodnoty, a úmysl tento je vyloučen již samým zněním tohoto prohlášení, kterým má býti pouze změněna trhová smlouva ze dne 18. května 1922. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a dodal k důvodům prvého soudu; O slibu darovacím nelze mluviti ani ohledně žalované Anny S-ové st. ani ohledně spolužalovaných. U prvžalované Anny S-ové st. šlo jen o souhlasnou změnu původního ustanovení trhové (tedy úplatné) smlouvy o placení dávky z přírůstku hodnoty, u spolužalovaných pak o přistoupení jich jako rukojmí a plátců k závazku Anny S-ové st., ze změny té vzešlého. Převzetí závazku takového není, i když stane se jen z ochoty, darováním. I kdyby spolužalovaní zaplatili zažalovaný peníz, příslušel by jim vůči Anně S-ové st. nárok podle § 1358 obč. zák. U žádného ze žalovaných nešlo o akt liberality vůči žalobcům, což je předpokladem slibu darovacího a smlouvy darovací.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Po stránce právní souhlasí soud dovolací s názorem soudu odvolacího, že к platnosti prohlášení ze dne 9. února 1923 nebylo potřebí formy notářského spisu, ježto nešlo o slib darovací, nýbrž u žalované Anny S-ové st. o souhlasnou změnu ustanovení trhové smlouvy ohledně placení dávky z přírůstku hodnoty. Pasivní legitimace žalované Anny S-ové st. je splněna tím, že dle zjištění soudu odvolacího druzí dva žalovaní jako její zmocněnci za ní prohlášení to podepsali a ke zmocnění jich Annou S-ovou došlo, jak nižší soudy správně uvedly a odůvodnily. U žalovaných Anny S-ové ml. a Antonína Š-a jde o závazek rukojemský ohledně závazku Anny S-ové st., tedy nikoli o akt liberality к žalobcům, jak již soud odvolací uvedl.

Citace:

Čís. 6743. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 187-188.