Čís. 6708.

Odvolání lze sepsati protokolárně i tehdy, když ze dvou advokátů, v místě soudu bydlících, nechce odvolání podepsati advokát, jenž vzhledem k tomu, že druhý advokát zastupuje odpůrce, přichází jedině v úvahu.
Odvolání odevzdané přímo soudci u příležitosti žádosti odvolatele za protokolární sepis odvolání, nelze pokládati za odevzdané soudu. Bylo-li odvolání úředně převzato prvním soudem teprve po uplynutí odvolací lhůty, nemůže se na jeho opožděnosti nic změniti tím, že soudce opomenul, poukázati odvolatele, by odvolání odvolatelem vlastnoručně sepsané, odevzdal do podatelny, a neudělil mu lhůtu k opravě odvolání opatřením advokátova podpisu.
Stížnost odvolatele do postupu prvého soudu, jež měla býti pokládána za odvolání, nelze považovati za včasně podanou, byla-li sice ve lhůtě podána u soudu druhé stolice, avšak, byvši tímto soudem vrácena soudu prvé stolice, došla tohoto soudu teprve po odvolací lhůté.
(Rozh. ze dne 19. ledna 1927, R I 1073/26.) — Čís. 6708 —
101
Odvolací soud odmítl odvolání žalovaného jako opožděné.
Důvody: Napadený rozsudek byl doručen žalovanému dne 26. srpna 1926. Zákonná čtrnáctidenní odvolací lhůta uplynula tedy dne 9. září 1926 (všední den). Žalovaný tvrdí, že chtěl dne 7. září 1926 u okresního soudu v N. podati odvolací spis ze dne 6. září 1926 bez podpisu advokátova, připojený nyní jako příloha soudního protokolu ze dne 17. září 1926, že však jej nepodal, poněvadž byl mu vrácen soudcem s upozorněním, že odvolací spis lze u tamního okresního soudu podati jen s podpisem advokáta. Tento odvolací spis ze dne 6. září 1926 nemá soudního záznamu podacího, nebyl tedy u okresního soudu řádně podán, avšak přes to v protokolu ze dne 17. září 1926 žádá žalovaný, by jeho původní odvolání ze dne 6. září 1926 bylo k soudu přijato, by bylo k němu hleděno a by na místě podpisu advokátem bylo doplněno oním protokolárním prohlášením. Jest tudíž zjevno, že odvolání, pokud by se stalo odvolacím spisem, ze dne 6. září 1926, v podatelně okresního soudu nepodaným a protokolem ze dne 17. září 1926 jest opožděným, neboť může býti považováno za vznesené teprve dne 16. září 1926, tudíž po uplynutí zákonné lhůty odvolací. Odvolání jest však opožděno, i když se hledí k druhému odvolacímu spisu ze dne 8. září 1926 advokátem taktéž nepodepsanému, jejž žalovaný podal přímo u krajského soudu dne 10. září 1926, dav jej na poštu 9. září 1926, tedy v zákonné lhůtě. Tento druhý spis byl krajským soudem postoupen k zákonnému jednání okresního soudu v N. jako procesního soudu prvé stolice, kde měl dle zákona žalovaným býti podán. K okresnímu soudu došel však až dne 14. září 1926, tedy po uplynutí odvolací lhůty, která není zachována tím, že byl sice podán včas, však nesprávnému soudu druhé stolice, a tato chyba nemohla býti a nebyla napravena sepsáním protokolu ze dne 17. září 1926 u okresního soudu v N., v němž žalovaný poukazuje i k vývodům stížnosti zaslané krajskému soudu.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Jest sice pravdou, že žalovaný dne 7. září 1925 žádal soudce, když mu advokát Dr. W. nechtěl odvolání podpisem opatřili, o protokolární sepsání odvolání a že soudce mu odvolání k opravě podpisem advokáta vrátil a protokolární sepis jeho odepřel, maje mylně za to, že nesmí sepsati odvolání protokolárně ani tehdy, když ze dvou advokátů, v místě soudu bydlících, nechce podpis na odvolání přičiniti advokát, jenž vzhledem k tomu, že druhý advokát zastupuje stranu druhou, přichází jedině v úvahu. Jest dále pravda, že měl soudce žalovaného poukázati, by odvolání, jím vlastnoručně sepsané odevzdal do podatelny, a měl mu pak podle §u 84 c. ř. s. uděliti lhůtu k opravě odvolání opatřením advokátova podpisu, to však nemůže nic změniti na opožděnosti odvoláni, které úředně bylo převzato prvním soudem až teprve jako příloha protokolu ze dne 17. září 1926, tedy po projití čtrnáctidenní lhůty, jež skončila dnem 9. září 1926. Dle §u 62 jedn. ř. nejsou soudci oprávněni přijímati písemná podání, nýbrž k tomu jest určen pouze úředník kancelářský, pověřený přednostou soudu službou u podatelny, a nelze — Čís. 6709 —
102
proto odvolaní, odevzdané žalovaným soudci dne 7. září 1926 u příležitosti jeho žádosti za protokolární sepis odvolání, pokládati za soudu odevzdané. Jest sice též pravdou, že stížnost žalovaného na postup okresního soudu došla k soudu odvolacímu dne 10. září 1926, a že byla na poštu podána již dne 9. září 1926, tedy před vypršením lhůty odvolací, svrchu zmíněné, než stížnost tuto nelze, i kdyby měla býti pokládána za odvolání, jak to žalovaný protokolárně dne 17. září 1926 žádal, považovali za včasně podanou, poněvadž včasnost opravného prostředku se řídí dle doby, kdy došla k prvnímu soudu a není tedy rozhodnou doba, kdy podána byla u soudu odvolacího. Že pak protokolárně dne 17. září 1926 sepsané odvolání bylo učiněno opožděně, ani odvolatel nepopírá. Právem proto odmítl odvolací soud odvolání žalovaného jako opožděně podané a odkazuje se proto stěžovatel na důvody usnesení odvolacího soudu.

Citace:

Čís. 6708. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 128-130.