Čís. 6870.

Sudiště podle §u 88, druhý odstavec, j. n.
Dojde-li faktura až po obdržení zboží příjemcem, není kupitel vázán sudištní doložkou faktury a neplatí v tomto případě předpoklad o přijetí sudištní nabídky mlčky.
Lhostejno, kdy byla faktura odeslána, najmě zdali se tak stalo současně se zbožím.
(Rozh. ze dne 8. března 1927, R I 168/27.)
Proti žalobě, zadané na fakturním soudě, namítla žalovaná firma místní nepříslušnost. Soud prvé stolice námitce vyhověl a žalobu odmítl. Rekursní soud zamítl námitku místní nepříslušnosti. Důvody: Odůvodnění prvého soudu, že je místně nepříslušným, poněvadž faktura došla stranu žalovanou později než zboží samo, nemá opory v zákoně a soud rekursní právní náhled ten nesdílí. Již judikát číslo 176 (rozhodnutí ze dne 14. listopadu 1906, čís. 151) uvedl, že k odvrácení příslušnosti ve smyslu §u 88, druhý odstavec, j. n. není zapotřebí, by ten, kdo přijal fakturu, opatřenou doložkou splatnosti a žalovatelnosti v určitém místě, zároveň se zbožím nebo jíž před jeho dojitím zaslanou, tento záznam výslovně pozastavil, nýbrž že stačí, když ohledně znění faktury dá takové prohlášení nebo takové jednání podnikne, z něhož jest zřejmo, že fakturu podle celého jejího znění nechce přijmouti. Jaké prohlášení nebo jaké jednání к tomu cíli stačí, je posouditi dle konkrétního případu. Zda fakturované zboží bylo objednáno čili nic, jest pro posouzení toho, zda je založeno sudiště podle §u 88 druhý odstavec j. n., samo o sobě bez významu. § 88 druhý odstavec j. n. v nynějším doslovu zní: Mezi osobami provozujícími obchodní živnost zakládá se soud splniště také tím, že přijme se faktura zároveň se zbožím nebo již před dojitím jeho zaslaná, jež opatřena je doložkou, že placení státi se má na určitém místě a že na témže místě mohou býti podány žaloby z tohoto důvodu, leč že by této poznámce nebo faktuře vůbec se — Čís. 6871 —
419
vytýkalo, že odporuje smlouvě, nebo že by se faktura bez poznámky vrátila, nebo zásilka, o níž faktura byla vyhotovena, jako neobjednaná se odmítla. V projednávaném případě jest nesporno, že faktura byla opatřena doložkou splatno a žalovatelno v Praze, že nebyla vůbec vrácena, že dopisem strany žalované ze dne 17. října 1926 byla část zaslaného zboží dána straně prodávající, tedy žalobci, к disposici. Svědci stranou žalující vedení výslovně potvrdili a listinami soudu předloženými a čtenými prokázali, že faktura byla vystavena v týž den, kdy bylo zboží dáno na poštu k dopravě na stranu žalovanou, že v tentýž den a při téže příležitosti byla i faktura předána poště k dopravě pro stranu žalovanou. Je tu tedy zachováno ustanovení §u 88, druhý odstavec, j. n. »faktura zaslaná zároveň se zbožím nebo již před dojitím jeho«.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
V §u 88, druhý odstavec, j. n. jest fakturní sudiště omezeno — mimo jiné — též podmínkou, že faktura, obsahující sudištní doložku, dojde příjemce včas, a jako nejzazší časovou mez stanoví zákon, že faktura musí dojiti nejdéle zároveň se zbožím. Dojde-li tedy faktura až po obdržení zboží příjemcem, není tento povinen nesouhlas s doložkou o sudišti prodateli zboží vytýkati způsoby v zákoně označenými, poněvadž již není doložkou vůbec vázán a neplatí v tomto případě předpoklad o přijetí sudištní nabídky mlčky. Bylo-li prvním soudem zjištěno, že zboží od žalobce došlo na žalovanou firmu dříve, než faktura na ně, obsahující sudištní doložku, nemohla býti příslušnost fakturního sudiště založena tím, že příjemce nepozastavil sudištní nabídku v opožděně ho došlé faktuře. Jest lhostejno, kdy byla faktura prodatelem zboží odeslána a zda se tak stalo současně se zbožím. Rekursní soud zcela mylně z okolnosti, že faktura byla podána na poštu téhož dne se zbožím, — usuzuje, že tím již bylo vyhověno předpokladu §u 88 druhý odstavec j. n. bez ohledu na to, kdy došla faktura příjemce. K vyvrácení jeho vadného názoru postačí odkázati ku plenárnímu rozhodnutí tohoto nejvyššího soudu sb. n. s. 2956. Bylo proto důvodnému dovolacímu rekursu vyhověti a usnésti se jak shora uvedeno.

Citace:

Čís. 6870. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 444-445.