Čís. 7240.

Vyhlášen-li na nájemcovo jmění úpadek, může pronajímatel žádati o zájemné popsání svršků (§ 1101 obč. zák.) přihlásil-li současně anebo již před tím k úpadku svou pohledávku na nájemném.
(Rozh. ze dne 10. srpna 1927, R II 226/27.)
Návrhu pronajímatele, by bylo k zajištění činže povoleno zájemné popsání svršků nájemce, na jehož jmění byl vyhlášen úpadek, naléza- — Čís. 7240 —
1237
jících se v úschově třetí osoby, soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Rekurs jest ospravedlněn. Podle dvorního dekretu ze dne 15. listopadu 1819, čís. 1621 sb. z. s., jenž zůstal podle čl. XIII. č. 6 uvoz. zák. k ex. ř. nedotčen, vykoná se zájemné popsání pouze k žalobě o zaplaceni splatného nájemného na návrh žalobce. Z toho plyne, že návrh na zájemné popsání nelze podati před žalobou, nýbrž buď v žalobě nebo současně se žalobou neb i později zvláštním podáním. Před žalobou o splatné nájemné může býti k zajištění nájemného použito pouze některého ze zajišťovacích prostředků v § 379 ex. ř. výčetmo uvedených za předpokladů tohoto §. Poněvadž mezi těmito zajišťovacími prostředky zájemné popsání vnesených svršků k zajištění nájemného a pachtovného není uvedeno, není tento zajišťovací prostředek před podáním žaloby o zaplacení splatného nájemného přípustným. V projednávaném případě nepodal pronajímatel žalobu o zaplacení splatného nájemného proti stčžovatelce, ačkoliv to bylo podle § 48 (4) konk. ř. ohledně zaplacení nájemného z posledního roku před vyhlášením úpadku možným. (Rozhodnutí n. s. 25. října 1921 R I 1282/21 sb. n. s. 1258). Schází tedy nutný předpoklad pro povolení zájemného popsání. Proto bylo jak shora rozhodnuto, aniž bylo třeba zabývati se s ostatními rekursními vývody. Podotýká se jen, že právo zástavní, vlastníkem domu podle § 1101 obč. zák. nabyté nepomíjí vynesením věcí zabavených věřitelem nájemcovým do soudní schovací síně, byť i vlastník domu k vynesení svolil. (Rozh. n. s. 18. dubna 1901, Právník 1901 str. 452.) Z toho plyne, že, když byly předměty před zájemným popsáním úpadci odňaty a soudem dány do úschovy Františku H-ovi, jenž je uschoval z větší části ve zvláštní místnosti v pronajatém domě, a pronajímatel do tří dnů po tom neohlásil své právo na soudě, nezaniklo tím zákonné zástavní právo jím nabyté podle § 1101 obč. zák.
Nejvyšší soud zrušil usnesení obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by o ní znovu jednal a rozhodl.
Důvody:
S názorem napadeného usnesení, třebaže se opírá v podstatě o zásady vyslovené nejvyšším soudem v rozhodnutí čís. 5654 sb. n. s., nelze souhlasiti, kdyžtě tu nejde o obdobný případ, jaký řeší toto rozhodnutí. V případě, o nějž jde, zažádal stěžovatel po vyhlášení úpadku na dlužníkovo jmění o povolení zájemného popsání svršků, které byly úpadcem vneseny do hotelových místností domu patřících stěžovateli k zajištění nájemní činže 7908 Kč. Řešiti jest proto otázku, pokud jest v úpadkovém řízení přípustné zájemné popsání svršků podle § 1101 obč. zák. Případem takovým se ono rozhodnutí nejvyššího soudu nezabývá. Podle dvorního dekretu ze dne 15. listopadu 1819, čís. 1621 sb. z. s., jenž zůstal podle čl. XIII. čís. 6 uvoz. zák. ex. řádu nedotčen, vykoná se ovšem zájemné popsání pouze k žalobě o zaplacení splatného nájemného na návrh žalobcův. V úpadkovém řízeni není však třeba žaloby k uplatňování nároků úpadkových věřitelů. Uplatňování toto děje se podle § 74 druhý odstavec čís. 6 a § 102, 103 konk. řádu přihláškou pohledávky, — Čís. 7241 —
1238
která má v podstatě týž účel jako žaloba. Neboť na jejím základě jest zahájeno zkušební řízení, vyvolávající zase prohlášení správce úpadkové podstaty, jež zjednává pak věřiteli po případe exekuční titul právě tak jako rozsudek (§ 61 konk. řádu). Vzhledem k tomu nelze seznati, proč by nemohl věřitel v úpadkovém řízení žádati o zájemné popsání svršků (§ 1101 obč. zák.) patřících úpadci, pakli ovšem buď současně, nebo před tím učinil již u soudu přihlášku pohledávky na nájemném. (§ 103, 104 konk. ř.). Neboť má-li, jak uvedeno, přihláška pohledávky týž účel jako žaloba, bylo jejím podáním vyhověno také ustanovení onoho dvorního dekretu (rozh. víd. nejv. s. č. 5136 Gl. U. n. ř.). Zda stěžovatel učinil buď současně s návrhem na povolení zájemného popsání svršků nebo již před tím na soudě přihlášku pohledávky na nájemném, není ze spisů patrno a je třeba okolnost tu zjistiti. Nelze proto za daného stavu věci dosud rozhodnouti o návrhu stěžovatele.

Citace:

Čís. 7240. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 1262-1264.