Čís. 7084.

Nárok společníků, by proti vůli společníka, jenž má většinu podílů nemovitosti, byla zřízena správcem nemovitosti třetí osoba, jest odůvodněn pouze tehdy, dokáží-li zvláštní závazkový důvod. Takovým závazkovým důvodem není, že společník není způsobilým ku spravování nemovitosti.
(Rozh. ze dne 20. května 1927, Rv II 228/27.)
Žaloba společníků jedné třetiny nemovitosti proti společníku, jenž měl spoluvlastnické právo ku dvěma třetinám nemovitosti, by byl zřízen společný správce nemovitosti, byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Dovolatelé uplatňují jako dovolací důvody nesprávné hodnocení důkazů a nesprávné posouzení právní. Nesprávné hodnocení důkazů ovšem není dovolacím důvodem, neboť není uvedeno mezi dovolacími důvody, vypočítanými v § 503 c. ř. s., leč z provedení tohoto udánlivého důvodu dovolacího je zřejmo, že dovolatelům jde i tu o dovolací důvod podle čís. 4 § 503 c. ř. s., neboť vytýkají druhé stolici, že nevzala zřetele na číslicemi a spisy prokázanou okolnost, že se žalovaný nehodí ku správě jejich společného, ze selské usedlosti pozůstávajícího jmění, tedy že nevzala zřetele na tuto hospodářsky prý vysoce důležitou a pro tuto rozepři rozhodující okolnost, jmenovitě že ji nepovažovala za »zvláštní důvod závazkový«, ačkoliv tento jest obsažen v závazku žalovaného ku rationelní správě společného statku, a že neusoudila, když se žalovaný nechce dohodnouti o osobě společného správce, že toho jediným možným důsledkem musí býti soudní výrok, že má býti ustanoven společný správce. Dále spatřují dovolatelé nesprávné posouzení právní v tom, že druhá stolice neuznala, že musí býti učiněno zvláštní opatření ve příčině společného statku, poněvadž dosavadní chování nynějšího správce — Čís. 7084 —
897
je rovněž výjimečné a příčí se účelům správy společného statku, poněvadž jde u něho o úplnou nezpůsobilost a o pokus, obohatiti se na útraty ostatních spoluvlastníků, což obojí vyžaduje podle jejich názoru mimořádného, žalobou z této příčiny vymáhaného opatření. Uplatněný dovolací důvod není opodstatněn. Podle § 833 obč. zák. přísluší držba a správa společné věci všem podílníkům vespolek. Ve věcech, týkajících se jen řádné správy a řádného užívání hlavní věci, rozhoduje většina hlasů, které se nepočítají podle osob, nýbrž podle poměru podílů účastníků. Z toho plyne, že ve věcech řádné správy je dovolateli tvrzená okolnost, že se žalovaný nehodí ku správě jejich společného, ze selské usedlosti pozůstávajícího jmění, vůbec bez právního významu, neboť bylo zjištěno, že dovolatelé jsou vlastníky každý pouze jedné šestiny sporných nemovitostí, kdežto žalovaný jest vlastníkem dvou třetin těchže nemovitostí, tvoří tedy žalovaný sám o sobě většinu, rozhodující ve věcech řádné správy svou vlastní vůlí a, jelikož není zapotřebí, by hlasování (§ 833 obč. zák.) provedeno bylo vždy také formálně, a menšina — dovolatelé — za tohoto stavu ani nemusí býti dotazováni a jelikož dále podle § 836 obč. zák., má-li býti zřízen správce společných věcí, i o jeho výběru rozhoduje většina, a není-li jí, soudce, vystupují i tu dovolatelé proti žalovanému jenom jako menšina, ovládaná i po této stránce vůlí většiny. Při důležitých změnách však, které byly navrženy pro zachování nebo lepší užívání hlavní věci, mohou podle § 834 obč. zák. přehlasovaní žádati zajištění pro případ budoucí škody, nebo, bude-li toto odepřeno, vystoupení ze společenství. Že by šlo o tento případ, nebylo dovolateli vůbec tvrzeno. Domáhají-li se dovolatelé za tohoto stavu, by proti vůli žalovaného, jenž jest, jak bylo zjištěno, vlastníkem dvou třetin společné nemovitosti, zřízena byla cizí osoba za správce nemovitosti, tedy aby správa její byla žalovanému odňata, je na nich, aby dokázali jsoucnost zvláštního důvodu závazkového — odvolací soud správně tu uvádí příkladmo smlouvu, opatření zůstavitele jako předchůdce držebního a pod., — neboť jenom tento důvod byl by s to, zbaviti vlastníka dvou třetin společné nemovitosti jeho v § 833 obč. zák. uvedených práv ke společné věci. Dovolatelé míní, že takovým důvodem jest okolnost, že se žalovaný nehodí ke správě jejich společného, ze selské usedlosti pozůstávajícího jmění, poněvadž jde u něho o úplnou nezpůsobilost a o pokus, obohatiti se na útraty ostatních spoluvlastníků, leč odvolací soud rozpoznal správně, že něco takového není zvláštním důvodem závazkovým, ospravedlňujícím po zákonu žalobní žádání dovolatelů. Takového prostředku ochranného zákon spoluvlastníkům společné věci neposkytuje. Jako správce společné věci jest spoluvlastník (§ 833 obč. zák.) povinen podle § 1009 obč. zák. k pilnému a poctivému obstarávání správy, jakož i jest povinen podle § 1012 obč. zák. nahraditi škodu, kterou způsobil svým zaviněním, a předložiti účty při jednání se vyskytující, kdykoli je o to požádán, tato povinnost však nemá nic společného s obsahem a dosahem žalobního žádání, s nímž nemůže býti ztotožňována.
Civilní rozhodnutí IX. 57

Citace:

Čís. 7084. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 922-923.