Čís. 6747.

Byla-li pozůstalost sice již projednána, dědici však nebyla dosud vydána odevzdací listina, nelze se domáhati na dědici splnění zůstavitelových závazků.
(Rozh. ze dne 26. ledna 1927, Rv I 1670/26.)
Žaloba, domáhající se na dědičce zaplacení pohledávky za zůstavitelem, byla oběma nižšími soudy zamítnuta, odvolacím soudem z těchto důvodů: Ze zjištění prvého soudu, jež stala se bezvadně a jež proto přejal po rozumu § 498 c. ř. s. i soud odvolací za podklad pro své rozhodnutí, vyplývá, že pozůstalost po Janu M-ovi, k níž přihlásila se za dědičku bezvýjimečně žalovaná, byla sice projednána, že však odevzdací listina nebyla dosud přihlášené dědičce vydána, poněvadž nebyly poplatky dědické ještě zaplaceny. Dokud nebyla odevzdací listina vydána, je dědic jen schovatelem a správcem pozůstalosti, nikoli jejím vlastníkem (§ 810 obč. zák., §§ 43, 46 a 145 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854 čís. 208 ř. zák.). Ze závazků pozůstalostních může před odevzdáním býti žalována pouze pozůstalost, nikoli přihlásivší se dědic, byť byl dědictví nastoupil bez výhrady (§ 550, 807, 811 a 813 obč. zák. a § 145 nesp. říz.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Odvolací soud zamítl žalobu v souhlasu s prvým soudem mimo jiné též z toho důvodu, že žalovaná není pasivně legitimována, poněvadž jí — Čís. 6748 —
166
jako dědičce po zemřelém Janu M-ovi, proti kterému žalobci podle jeho tvrzení vznikl zažalovaný nárok, nebyla dosud pozůstalost po Janu M-ovi odevzdána. Názor ten sdílí i nejvyšší soud, a poukazuje po této stránce ku případným důvodům nižších soudů, vyhovujícím jak zjištěnému stavu věci, tak i zákonu.

Citace:

Čís. 6747. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 193-194.