Čís. 7138.Není důvodem k odkladu exekuce dražbou movitostí, byla-li třetí osobě povolena exekuce zabavením a přikázáním k vybrání nároku dlužníkova na vydání věcí těch, jež má vymáhající věřitel ve své moci a jež odpírá vydati oné třetí osobě.(Rozh. ze dne 10. června 1927, R I 481/27.)Vymáhající věřitel Josef H. zabavil movitosti dlužníkovy, jež byly v domě Josefem H-em vydraženém. Na některé z těchto movitostí byla povolena exekuce Františku H-ovi zabavením a přikázáním nároků na vybrání věcí těch. Vymáhající věřitel Josef H. projevil nesouhlas s vydáním předmětů těch Františku H-ovi. Dražba věcí byla stanovena na 29. ledna 1927. Návrhu Františka H-a, by byl odložen dražební rok stanovený na 29. ledna 1927 na dobu, dokud vymáhající věřitel Josef H. neprohlásí svůj souhlas s vydáním předmětů, na něž byla povolena exekuce Františku H-ovi, výkonnému orgánu pokud se týče pro případ jeho nesouhlasu do doby, až František H. se domůže žalobou vydání věcí těch, soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Nabyla-li vymáhající strana exekučního práva zástavního a byl-li jí povolen prodej zabavených věcí, je s ohledem na ustanovení § 16 ex. ř. v řízení pokračovati z moci úřední, a může odložení exekuce býti povoleno jen z důvodů § 42 ex. ř. Důvod takový uplatňován nebyl a nemá na postup dražebního řízení vlivu okolnost, že bylo povoleno Františku H-ovi usnesením ze dne 5. prosince 1926 zabavení nároku na vydání zabavených věcí výkonnému orgánu k provedení zabavení podle § 327 ex. ř. Prodejové řízení, již povolené, musí býti skončeno, další věřitelé k němu přistupují a pořadí zástavních práv nepřichází nyní vůbec v úvahu, nýbrž až teprve při rozvrhu (§ 285 a násl. ex. ř.). Návrh Františka H-a, aby byl prodej zabavených věcí odložen — Čís. 7139 —1014až do doby, kdy Josef H. prohlásí souhlas s vydáním svršků výkonnému orgánu, nemá v zákoně opory a byl proto zamítnut.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody:Jest mylným názor, z něhož vychází dovolací rekurs, že k odkladu exekuce stačí již samo nebezpečí nenahraditelné nebo těžko napravitelné újmy hrozící ze započetí nebo z pokračování v exekuci tomu, kdo žádá za odklad exekuce (§ 44 prvý odst. ex. ř.). Aby mohl býti odklad exekuce povolen, musel by tu, i kdyby bylo lze mluviti o onom nebezpečí (viz G. U. n. ř. 2285) býti ještě také některý z důvodů uvedených v § 42 čís. 1 až 8 ex. ř. nebo na jiných místech ex. ř. pro povolení odkladu exekuce. Povolení exekuce zabavením a přikázáním k vybrání nároku povinného na vydání movitostí proti třetímu, jenž movitosti má ve své moci, ale odepírá je vydati (§§ 262, 325 ex. ř.) a případná nutnost nastoupiti žalobou proti tomuto třetímu o vydání dotyčných věcí, nespadá pod žádný v § 42 a jinde v ex. řádě uvedený důvod odkladu exekuce a rekursní soud pro nedostatek zákonem pro odklad exekuce požadovaného důvodu právem zamítl návrh dovolacího rekurenta na odložení exekuce vedené jiným věřitelem na movitosti, na jejichž vydání si dlužníkův nárok dovolací rekurent dal zabaviti a přikázati.