Čís. 6760.

Při rozvrhu nejvyššího podání za opětně vydraženou nemovitost nemůže býti z přikázání na nejvyšší podání vyloučena pohledávka obmeškalého vydražitele z toho důvodu, že ručí za následky opětné dražby, aniž lze vyloučiti pohledávku nadzástavního věřitele zajištěnou na hypotekární pohledávce obmeškalého vydražitele.
(Rozh. ze dne 1. února 1927, R II 435/26.)
V průvodním dražebním řízení byla firma G. vymáhající věřitelkou a vydražitelkou. Vzhledem k ustanovení dražebních podmínek bylo jí soudem prominuto složení vadia (§ 147, třetí odstavec, ex. ř.). Napotom došlo k opětné dražbě a Dr. F. přihlásil k rozvrhu svou pohledávku z nadzástavního práva na pohledávce firmy G. Hypotekární věřitel Karel B. podal při rozvrhovém roku odpor proti přikázání pohledávky firmy G., po případě pohledávky nadzástavního věřitele Dra. F-a z toho důvodu, že dle §u 148 ex. ř. ručí tato zástavní práva za schodek povstavší opětnou dražbou v neprospěch jeho pohledávky, který schodek má mu býti hrazen. Soud prvé stolice nevyhověl odporu potud, že přikázal z dražebního podání pohledávku firmy na příslušenství a kapitále, včetně s podílem na úrocích dražebního podání, celkem 6.369 Kč 48 h, z důvodů, že, pokud schodek ani vádiem ani složenými splátkami dražebního podání není kryt, může na základě dražebního usnesení, jímž výše schodku zjištěna, býti vedena exekuce na jmění obmeškalého vydražitele a že proto není zákonného důvodu, by nebyla z dražebního podání přikázána knihovní pohledávka firmy G., s ohledem na níž byla — Čís. 6760 —
190
tato firma při dřívější dražbě sproštena jako dražitelka složení vadia. Do této části rozvrhového usnesení nebyl již podán rekurs. Ale exekuční soud vyhověl odporu v druhé části a nepřikázal pohledávku Dra. Františka F-a, zajištěnou na pohledávce firmy G. 3.383 Kč 94 h s přísl., jelikož nadzástavní věřitel věděl, že firmě G. bylo složení jistoty prominuto, že tedy zápis jeho práva jest potud bezúčinným, že nemůže překážeti, by pohledávky firmy G, nemohlo býti použito k uspokojení všech nároků z dražby proti vydražiteli. Rekursu nadzástavního věřitele nevyhověl rekursní soud z důvodu, že, třebas exekuční komisař se nezachoval ve smyslu druhého odstavce §u 148 ex. ř., stala se hypotéka firmy G. vadiem, že nadzástavní věřitel o tom věděl a že k jeho pohledávce mohlo by se přihlížeti jen, pokud by firma G. přišla při rozvrhu na řadu částkou převyšující zjištěný schodek, což nenastalo.
Nejvyšší soud k dovolacímu rekursu Dra F-a změnil napadené usnesení v ten rozum, že nevyhověl odporu Karla В-a, takže Dr. F obdržel přikázání na pohledávku zajištěnou na zástavním právu; firmy G.
Důvody:
Zákon činí rozdíl mezi složeným vádiem a pohledávkou vymáhajícího věřitele neb hypotekárního věřitele, sproštěného při dražbě složení vadia. Vadium jest složití na soudě, kdež zůstane uschováno až do úplného splnění dražebních podmínek nebo do pravoplatného odepření příklepu (§§ 147 prvý odstavec a 148 prvý odstavec ex. ř.). V případě §u 147 třetí odstavec ex. ř. odpadá složení vadia a nařizuje se a poznamenává se v pozemkové knize zápověď ve smyslu §u 148 druhý odstavec ex. ř. I vadium, i takováto pohledávka vymáhajícího neb hypotékárního věřitele ručí tedy stejně za uspokojení všech nároků z vydražení vzniknuvších proti vydražiteli. Avšak kdežto o vadiu se v §u 149 třetí odstavec ex. ř. praví, že každá věc, kteráž jest u soudu uschována jako jistota složená nejvyšším podatelem, ručí od času svého odevzdání jako zástava za všechny nároky, které z dražby vzniknou proti nejvyššímu podateli, ustanovuje § 148 druhý odstavec ex. ř., že zápisy, jichž bylo nabyto proti nejvyššímu podateli po poznámce zapovědí, nemohou zabrániti tomu, by pohledávky nebylo použito k uspоkоjení všech nároků, jež vzniknou proti němu z vydražení. Za následky obmeškání ručí vydražitel podle §u 155 ex. ř. nejen vádiem a složenými splátkami na nejvyšší podání, nýbrž i svým ostatním jměním. Jen schodek na výtěžku dražebního podání a náklady opětné dražby zjišťuje soud z moci úřadu usnesením. Ale na základě tohoto pravoplatného usnesení vede se exekuce na ostatní jmění obmeškalého vydražitele jen, pokud tyto částky nemohou býti zapraveny z vadia a ze složených splátek nejvyššího podání. Z toho následuje, že vádium a splátky dražebního podání, jakož i výtěžek této exekuce tvoří sice součást rozvrhové podstaty (§ 215 čís. 3 ex. ř.), ale s tím rozdílem, že vadium a splátky, pokud nepřevyšují zjištěnou výši schodku a náklady opětné dražby, se prostě připočtou k rozvrhové podstatě, — Čís. 6761 —
191
kdežto na ostatní jmění obmeškalého vydražitele a tedy i na jeho hypotekární pohledávku, která ručí ve smyslu §u 148 druhý odstavec ex. ř., musí na základě zjišťovacího usnesení vésti věřitelé, odkázaní na nejvyšší podání, exekucí pro rozvrhovou podstatu. Vedení této exekuce závisí však jen na těchto věřitelích, kteří nemají při ní jiného postavení než každý jiný vymáhající věřitel. Proto nemůže při rozvrhu býti vyloučena z přikázání na nejvyšší podání pohledávka obmeškalého vydražitele z toho důvodu, že ručí za následky opětné dražby. Můžeť se stati, že věřitelé schodkem při nové dražbě zkrácení opomenou vůbec vésti exekuci. Jest to pouze v jejich vůli. Toho dalším důsledkem jest však, že při rozvrhu nemůže z přikázání býti vyloučena ani pohledávka nadzástavního věřitele zajištěná na hypotekární pohledávce obmeškalého vydražitele. Vedlo by k nesrovnalosti, kdyby zástavní věřitel, jehož pohledávka ručí za schodek a náklady opětné dražby, obdržel ji přikázanou z dražebního podání, při rozvrhu, jak tomu bylo také v tomto případě, ale nadzástavní věřitel byl vyloučen z důvodu, že jeho právo nemůže překaziti použití pohledávky zástavního věřitele — obmeškalého vydražitele — k uspokojení všech nároků z dražby. Dojde-li skutečně k tomu, že věřitelé, vyšedší při opětné dražbě na prázdno, včas zakročí, by pohledávky obmeškalého vydražitele bylo použito k jejich uspokojení pro zjištěný schodek a náklady opětné dražby, teprve bude snad nutno rozhodnouti o tom, zda právo nadzástavního věřitele překáží tomuto uspokojení či vůbec nikoli. Na ten čas netřeba tuto otázku řešiti. Poněvadž firmě G. byla z dražebního podání přikázána její hypotekární pohledávka, musí důsledně i k nadzástavní pohledávce býti při rozvrhu přihlíženo.

Citace:

Čís. 6760. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 217-219.