Čís. 6959.


Pokud nesplnění depuračního závazku prodatelem jest důvodem k zadržení nedoplatku kupní ceny (§ 1052 obč. zák.).
(Rozh. ze dne 6. dubna 1927, R I 198/27.)
Proti žalobě prodatelů proti kupiteli o zaplacení nedoplatku kupní ceny namítl žalovaný, že predatele nedostáli dosud své smlouvou převzaté depurační povinnosti (čl. III. smlouvy) a že neodstranili kamene a kořenů z prodaného pozemku (čl. VIII. smlouvy). Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by vyčkaje pravomoci ji znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu žalovaného, k rekursu žalobce zrušil napadené usnesení odvolacího soudu, pokud ukládalo prvému soudu doplnění řízení o námitce zadržovacího práva podle §u 1052
obč. zák.

Důvody:
Soud odvolací míní, že žalovaný jest oprávněn žalobcům zadržovati z nedoplatku kupní ceny pro neprovedenou dosud depuraci a nesplnění dalšího smluvního závazku uvedeného v odst. VIII. onu část kupní ceny, která jest úměrná majetkové hodnotě těchto nesplněných závazků. V §§ 1052 a 1062 obč. zák. jest vyslovena právní zásada, že k řádnému splnění oboustranných úplatných smluv náleží zpravidla, by bylo plněno navzájem z ruky do ruky, tedy současně, a že může jedna strana za- — Čís. 6959 —
599
držeti své dlužné plnění straně druhé, pokud tato nesplnila anebo není ochotna plniti. Toto právní pravidlo jest však vztahovati jen na takové závazky, které již podle podstaty smlouvy náležejí ku řádnému splnění smlouvy v hlavním jejím obsahu, takže podle vzájemného stavu takovýchto plnění oproti sobě lze smlouvu míti za splněnu jen tehdy, když tato oboustranná vzájemná plnění byla mezi stranami současně vyměněna; naproti tomu nelze však pravidlo toto beze všeho vztahovati na všecky ostatní vedlejší а k hlavnímu obsahu smlouvy přímo nenáležející závazky. V tomto případě jde o zadržování kupní ceny z toho důvodu, že žalobci nedosáhli dosud své smlouvou převzaté depurační povinnosti (odst. III. smlouvy) a že nesplnili další smluvní závazek obsažený v odst. VIII. smlouvy. V §u 1052 obč. zák. jest při kupní smlouvě onen vzájemně se podmiňující vztah oboustranného plnění vytčen a zdůrazněn hlavně jen ve příčině odevzdání kupního předmětu, které se v souzeném případě nesporně již stalo, a ve příčině zaplacení kupní ceny a odvolací soud podle odůvodnění svého usnesení míní přes to, že k náležitému odevzdání prodaného předmětu náleží též, bylo-li vymíněno dluhoprosté odevzdání, i splnění takto převzatého depuračního závazku, neboť jen takovým odevzdáním dostane prý se kupiteli rovnocenné hodnoty za kupní cenu jím placenou. S názorem tímto v této všeobecnosti souhlasiti nelze. Jest arciť připustiti, že splnění depuračního závazku může za okolností jeviti se jako nezbytná náležitost řádného odevzdání prodané věci, zejména v případech, kde jde o tíživý stav naléhavých dluhů knihovních, jež mohly by snadno zmařiti prospěch provedeného již právního odevzdání prodané nemovitosti (srv. rozh. Gl. U. n. ř. čís. 5488), naproti tomu zase v jiných případech nebude miti depurační závazek této naléhavé povahy, je-li jeho splnění zaručeno v příznivých poměrech prodatelů. Rozhodnou však zpravidla jest v této příčině úmluva stran, zejména, když strany o kupní smlouvě zřizují podrobnou listinu, jestliže si strany, zřizujíce mezi sebou kupní smlouvu, ve smlouvě té ve příčině těchto vedlejších závazků nevyhradily výslovně současné vzájemné plnění na ten způsob, že pro nesplnění jedné strany může býti odpíráno i plnění stranou druhou, jest za to míti, že na splnění takových vedlejších závazků nekladly toho důrazu, by směly k vůli tomu odepírati vzájemné plnění a že tedy povolily druhé straně ku splnění takového závazku poshovění bez vzájemného vztahu na závazek vlastní. V tomto případě byla ve smlouvě u notáře zřízené smluvena pro placení kupní ceny lhůta do 1. července 1925, kdežto pro splnění depuračního závazku a pro splnění dalšího závazku v odst. VIII. obsaženého, nevymínil si žalovaný nižádné určité lhůty a nevyhradil sobě ve smlouvě ani jiným zřetelným způsobem v této příčině současnost vzájemného plnění. Vzhledem к tomu, že nebylo ani požadováno knihovní zajištění kupní smlouvy, jest oprávněn úsudek, že si strany v této příčině navzájem důvěřovaly. Za těchto okolností a, ježto žalovaný ani netvrdí, že by splnění depuračního závazku bylo se stalo pro špatné anebo mezi tím zhoršené poměry žalobců pochybným, dlužno žalovanému jím uplatňované zadržovací právo jakožto v zákoně neodůvodněné odepříti.
Citace:
Čís. 6959. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 624-625.