Čís. 7183.

Byla-li již vedena exekuce vnucenou správou podle § 97 a násl. ex. ř. na nemovitosti zařízené jako elektrický podnik a tomuto účelu věnované a sloužící, nemohou užitky, plynoucí vlastníku z podniku, býti předmětem ještě zvláštní vnucené správy vedené jen na podnik podle § 341 ex. ř.
Součástí elektrického podniku jest výroba a rozvod elektřiny, koncese, na jichž základě lze podnik provozovati, odvádění vody z řeky k účelům podniku, jakož i stavba zařízení potřebných k výrobě a rozvodu elektřiny, zejména případné zřizování nových vedení a udržování již zřízených. Nespadá sem však živnostenské oprávnění k provozu mlácení za mzdu.
Nemovitosti, v nichž se provozuje elektrický podnik, a podnik sám se svým příslušenstvím tvoří jediný celek, na nějž jest vésti exekuci podle § 97 a násl. ex. ř., nikoliv podle § 341 ex. ř.
(Rozh. ze dme 27. června 1927, R I 290/27.)
Soud prvé stolice zamítl návrh, by byla povolena exekuce vnucenou správou I. podniku obce K. pro výrobu a rozvod elektřiny a pro stavbu zařízení k tomu, koncesí místodržitelství ze dne 23. ledna 1909, čís. 284066 a ze dne 9. února 1912, čís. 3 В 2045/1 a práva k odvádění vody ze řeky, II. jakož i podniku provozovaného na základě živnostenského listu ze dne 8. prosince 1913, čís. 35729 (oprávnění k provozu mlácení za mzdu). Rekursní soud exekuci povolil. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu ohledně oprávnění k provozu mlácení za mzdu, jinak dovolacímu rekursu vyhověl a obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Jak patrno ze spisů, na něž se povinná strana při výslechu podle § 331 druhý odstavec ex. ř. odvolala, jest vedena na nemovitosti povinné strany, zapsané ve vložkách čís. 1375, 1130 a 1421 pozemkové knihy K. a čís. 115 pozemkové knihy L. vnucená správa podle § 97 ex. ř. Tyto nemovitosti jsou zařízeny jako elektrický podnik a jsou tomuto podniku určeny a jemu věnovány a jemu také slouží, takže jsou užitky, plynoucí vlastníku z podniku, zároveň užitky samé nemovitosti. V důsledku toho má vnucená správa o uvedených nemovitostech již zavedená za předmět také užitky z elektrického podniku na nemovitostech provozovaného a týká se jich. Z toho plyne, že, byla-li již zavedena vnucená správa na užitky oněch nemovitostí, nemohou tyto užitky (§ 103
70* — Čís. 7183 —
1108
ex. ř.) býti předmětem ještě zvláštní vnucené správy vedené jen na podnik jako movité jmění podle § 341 ex. ř. Další otázkou jest, co jest pokládat i za součásti elektrického podniku. Jak ze spisů dlužno usuzovati, jest elektrický podnik obce K. podnikem všeužitečným po rozumu § 4 zákona ze dne 22. července 1919, čís. 438 sb. z. a n., jednajícího o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace a zaručujícího podnikům těmto jednak finanční výhody (§ 6), jednak i výhody právní (§ 7 a násl. zák.). Že k podstatě takových podniků patří výroba a rozvod elektřiny a koncese, na jichž podkladě lze podnik provozovali, netřeba blíže odůvodňovati. Totéž platí o právu odváděti vodu z Ohře, o němž nebyly žádnou ze stran vysloveny pochybnosti, že bylo propůjčeno též k jinému účelu než k účelům elektrického podniku. Než tím není ještě věc vyčerpána. Podle § 1 zákona čís. 438/1919 jest účelem soustavné elektrisace, by bylo dosaženo nejen co možno nejdokonalejšího využitkování všech přírodních zdrojů energie, nýbrž i hospodárného jejího rozvedení ve všeobecném zájmu. Toho by se nedocílilo, kdyby činnost těchto podniků byla omezena jen na výrobu a rozvod elektřiny; k činnosti, kterou mají tyto elektrické podniky vyvíjeti, patří podle intence zákona i stavba zařízení potřebných к výrobě a rozvodu elektřiny, zejména případné zřizování nových vedení a udržování již zřízených. Tomu dal zákon čís. 438/1919 výraz tím, že právní výhody, příslušející podle § 7 těmto podnikům, vztahuje na zřizování a udržování elektrických vedení s příslušenstvím. Proto jest veškerá majetková práva v bodě I. uvedená i s nemovitostmi, které jsou tomuto podniku věnovány, považovati za nerozlučný celek nejen po hospodářské, nýbrž i po právní stránce. Tomu názoru svědčí i zákon ze dne 13. června 1922, čís. 187 sb. z. a n., jímž jest zaveden zápis elektrických vedení všeužitečných elektrických podniků clo pozemkových knih. Podle § 1 tohoto zákona jest elektrická vedení těchto podniků, jakož i podstatné změny na nich, zejména značné prodloužení, rozšíření o nové dílo a přemístění k žádosti vlastníka elektrického podniku (ne tedy obligatorně) zapsati ve vložce pozemkových knih, která obsahuje nemovitosti jemu knihovně připsané; zápis tento jest vykonati na listu statkové podstaty, to i tehdy, když elektrické vedení nebo příslušenství jest mimo obvod knihovního soudu. Vedení, související s elektrickým podnikem, zapisuje se tedy jako příslušenství nemovitosti, kteráž se tím zároveň uznává za součástku onoho celku na venek nejvýznačnější. Tím jasně jest dáno na jevo jednak, že nemovitosti i podnik se vším příslušenstvím mají býti právním celkem, jednak že exekuci na tento celek jest vésti podle povahy její nejvýznačnější části, tedy podle § 97 ex. ř., nikoli podíle § 341 ex. ř. Vzniká tu stav, velmi podobný útvaru radikovaných živností. V případě, o nějž jde, staly se již k žádosti obce K. zápisy podle § 1 zák. čís. 187/1922, jak patrno z knihovních výpisů, ještě před zavedením vnucené správy podle § 97 ex. ř. Tím dala obec v duchu řečeného zákona zřejmě na jevo, že nemovitosti, zapsané ve vl. 1375, 1130 a 1421 pozemkové knihy K. a čís. 115 pozemkové knihy L. s majetkovými právy v bodě I. prvého soudu uvedenými jsou i po právní stránce jediným celkem, kterýž nemůže vymáhající strana roztrhnouti zvláštním návrhem na vnuce- — Čís. 7184 —
1109
nou správu majetkových práv podle § 341 ex. ř. Právem proto soud prvé stolice zamítl návrh na samostatnou vnucenou správu majetkových práv v bodě I. uvedených, ježto zpeněžení těchto práv vnucenou správou podle § 341 ex. ř. jest podle stavu věci nepřípustným. Jest nezávažno, že povolení vnucené správy podle § 341 ex. ř. jest vlastně již druhým stupněm exekučním a že usnesení o zabavení podle § 331 ex. ř. jako prvém stupni exekučním jest již právoplatné. Bylo proto v tomto směru: dovolacímu rekursu vyhověli a změnou napadeného usnesení obnoviti zamítavé usnesení prvého soudu.
Za to živnostenské oprávnění k provozu mlácení za mzdu nesouvisí s provozem elektrického podniku tak, by živnost tato byla nerozlučnou součástkou elektrických podniků. To uznává i stěžující si obec sama poukazujíc jen na to, že tento druh exekuce zůstane bezvýsledným. Ale tuto otázku nelze řešiti již nyní, ježto vše závisí ještě na tom, jak se vnucená správa tohoto majetkového práva povede. Nebude-li při ní docíleno výtěžků, nebude stěžovatelce bráněno, by nenavrhla zrušení exekuce podle § 39 čís. 8 ex. ř. Z toho, co uvedeno, jest též patrno, že prozatím není na závadu, že ještě není sídlo vlastního provozu určeno.

Citace:

Čís. 7183. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 1133-1135.