Authors:
= Váž. civ., 9 (1927), sv. 1
PDF

Čís. 7194.


Sdělení soudní kanceláře o pravomoci rozsudku nenahrazuje potvrzení o vykonatelnosti rozsudku vyžadované druhým odstavcem § 4 ex. ř. k opodstatnění příslušnosti exekučního soudu k povolení exekuce.
(Rozh. ze dne 30. června 1927, R I 411/27.)
Vymáhající věřitelka učinila na exekučním soudě návrh na povolení exekuce zavedením dražebního řízení. Soud prvé stolice návrhu vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Aby mohl exekuci povol i ti exekuční soud, jímž je v souzeném případě soud prvé stolice, je nutno, by bylo k exekučnímu návrhu připojeno vyhotovení exekučního titulu, opatřené potvrzením vykonatelnosti, jak to žádá § 4 druhý odstavec ex. ř. ve znění novely z roku 1914. Forma tohoto potvrzení je předepsána v § 79 prvý odstavec org. zák. ve znění novelisováném v §u 8 písm. b) prováděcího nařízení k němu. Té však nevyhovuje obsah korespondenčního lístku, zaslaného kancelářským oddělením krajského soudu zástupci vymáhající strany a podepsaného kancelářským úředníkem, podle něhož rozsudek ze dne 23. prosince 1926 jest v právní moci. Pro nedostatek této formální náležitosti měl býti exekuční návrh prvým soudem zamítnut.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Mylným jest názor dovolací rekurentky, že sdělení soudní kanceláře, že rozsudek nabyl právní moci, jest postačitelným a že nahrazuje potvrzení o vykonatelnosti rozsudku, které jest v § 4 druhý odstavec ex. ř. předepsáno, má-li exekuci povoliti exekuční soud místo soudu, který rozsudek vydal. Sdělení soudní kanceláře o pravomoci rozsudku nemůže nahraditi předepsané potvrzení o vykonatelnosti, neboť toto potvrzení jest vyhrazeno soudci a nevydává je kancelář, nýbrž tato toliko podpisuje písemné vyhotovení příslušného soudního usnesení (§ 8 písm. b) prov. nař. ze dne 2. června 1914, čís. 41 m. v.). Proto návrh na povolení exekuce, podaný u exekučního soudu a doložený toliko sdělením soudní kanceláře o pravomoci rozsudku, neodpovídal zákonu (§ 4 druhý odstavec) a nebylo mu rekursním soudem právem vyhověno.
Citace:
Čís. 7194. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 1152-1152.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).