Čís. 6763.

Zrušení svěřenství (zákon ze dne 3. července 1924, čís. 179 sb. z. a n.). Byla-li ve lhůtě §u 2 (4) předložena dohoda sjednaná mezi osobami uvedenými v §u 2 (3), nepříčící se účelu zákona, a souhlasí-li s ní Státní pozemkový úřad, nezbývá soudu, než aby ji schválil Co do výhrad připojených Státním pozemkovým úřadem к schvalovací doložce, nezbývá, než by účastníci dohody buď se jim podrobili anebo vymohli si změnu nebo zrušení, nejsou však oprávněni, by dohodu znova upravili podle schvalovací doložky, po případě od ní upustili, aniž jest příčiny, by svěřenský soud sečkal, jak se účastníci zachovají k schvalovací doložce Státního pozemkového úřadu. Soud schvaluje dohodu bez ohledu na výhrady, na něž jest vázán souhlas Státního pozemkového úřadu. Schválením není však rozhodnuto o oprávněnosti žádné z výhrad připojených Státním pozemkovým úřadem k jeho schvalovací doložce.
(Rozh. ze dne 2. února 1927, R 1 38/27.).
Zemský soud v Praze schválil dohodu podle §u 2 zákona o zrušení svěřenství. Rekursní soud k rekursu držitele svěřenství napadené usnesení potvrdil. Důvody: Při schválení dohody musí se svěřenský soud říditi jedině podle zákona o zrušení svěřenství a, shledá-li, že dohoda tomuto zákonu vyhovuje, nemá příčiny, aby dohody neschválil. K dohodě, která se týká zabraného majetku, a ku zajištění nároků na tomto majetku, jest podle §u 13 zákona o zrušení svěřenství třeba také souhlasu Státního pozemkového úřadu, jemuž dlužno doručiti všechna usnesení učiněná podle tohoto zákona. Dle toho se také svěřenský soud řídil a vyžádal si souhlas Státního pozemkového úřadu, který také zásadně k dohodě svolil, vymíniv si podmínky, které uvedeny jsou ve svolovací doložce na předložené dohodě připojené. Udělil-li — Čís. 6763 —
197
Státní pozemkový úřad svolení k této dohodě pod podmínkami, které netýkají se zrušení svěřenství, nýbrž zakládají se na zákonu záborovém, nemá svěřenský soud moci, by Státní pozemkový úřad přinutil k tomu, by podmínky jím stanovené změnil, nýbrž věcí držitele svěřenství jest, by změnu těchto podmínek si u Státního pozemkového úřadu sám vymohl. Usnesením svěřenského soudu o schválení dohody nepředbíhá se nijak rozhodnutím do usnesení Státního pozemkového úřadu a ve schválení dohody nelze spatřovati ještě schválení podmínek Státním pozemkovým úřadem stanovených, které týkají se zcela jiného zákona než zákona o zrušení svěřenství. Nelze tu proto také mluviti o předčasnosti schválení dohody i zrušení svěřenství.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Z návrhu na zrušení napadeného usnesení pro nezákonnost jest patrno, že rekurent napadá usnesení to pro patrný rozpor se zákonem (§ 16 pat. o nesp. říz.), jejž dovozuje názorem, že schválení dohody svěřenským soudem bylo předčasné. Rekurent neuvádí, kterému zákonnému předpisu odporuje schválení dohody. Z obecného předpisu § 13 zákona o zrušení svěřenství čís. 179/1924 sb. z. a n. nelze dovoditi správnost jeho názoru, neboť podle něho nesmí svěřenský soud rozhodnouti bez souhlasu Státního pozemkového úřadu, nelze však říci naopak, že by svěřenský soud, jakmile Státní pozemkový úřad souhlasí s dohodou, mohl rozeznávati, zda se tak děje bezpodmínečně či s výhradami, s nimiž účastníci dohody, po případě někteří z nich nebudou snad souhlasiti. Svěřenský soud může uvažovati jedině o tom, zda dohoda byla předložena ve lhůtě § 2 (4), zda sjednána byla mezi osobami uvedenými v odst. (3) a zda nepříčí se účelu zákona, konečně zda Státní pozemkový úřad s ní souhlasí. Jsou-li splněny tyto podmínky, nezbývá mu, než by dohodu schválil, ježto úprava poměru uvolněného svěřenství dohodou je podle § 2 (1) právem osob tam vytčených. Co do výhrad připojených Státním pozemkovým úřadem к schvalovací doložce, nezbývá, než by účastníci dohody, t. j. ti, kteří s výhradami nesouhlasí, buď se jim podrobili nebo vymohli si změnu nebo zrušení Nelze jim však přiznati další právo, by dohodu znova upravili podle schvalovací doložky, po případě od ní upustili vůbec, a není příčiny, by svěřenský soud sečkal, jak se účastníci zachovají k schvalovací doložce Státního pozemkového úřadu. Soud ten, přezkoumávaje dohodu předloženou mu účastníky, musí míti nutně za to, že vzhledem k §u 13 zákona 179/1924 byla sjednána s výhradou, že bude schválena Státním pozemkovým úřadem, jakmile se tak stalo, musí dohodu, odpovídá-li zákonným předpisům, schváliti bez ohledu na výhrady, na něž jest vázán souhlas pozemkového úřadu. Schválením tím není rozhodnuto o oprávněnosti žádné z výhrad připojených Státním pozemkovým úřadem k schvalovací jeho doložce, jak již rekursní soud správně dovodil, a nelze proto v něm shledati schválení výhrad těch, o jichž platnosti a závaznosti nemohou v tomto řízení soudy ani uvažovati, nejsouce příslušnými k rozhodování o nich. Schválení dohody svěřenským soudem neodporuje tudíž zákonu a není důvodem podle § 16 pat. o nesp. říz.

Citace:

Čís. 6763. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 224-225.