Čís. 6780.

Zástupci moc manželova podle §u 1238 obč. zák. nevztahuje se na taková právní jednání, k nimž se podle §u 1008 obč. zák. vyžaduje zvláštní plná moc. Ku sjednání zápůjčky (za účelem úpisu válečné půjčky) jest zapotřebí zvláštní plné mocí podle §u 1008 obč. zák. Pokud nelze v napotomních projevech manželky spatřovati dodatečný souhlas se zápůjčkou.
(Rozh. ze dne 3. února 1927, Rv I 1238/26.)
Žaloba žalující spořitelny proti žalované o zaplacení zápůjčky, již za žalovanou sjednal její manžel se žalobkyní za účelem úpisu válečné půjčky, byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
15* — Čís. 6780 —
228
důvodů:
Dovolatelka napadá názor odvolacího soudu, že žalovaná není zavázána ze zápůjčky, protože její manžel měl přes ustanovení §u 1238 obč. zák. nutně zapotřebí zvláštní plné moci znějící na druh jednání. Svůj opačný názor snaží se odůvodniti tím, že výklad §u 1238 obč. zák. ve spojení s §em 1239 obč. zák. nevede nutně k názoru, jejž hájí napadené rozhodnutí, a poukazuje na to, že v době úpisu válečné půjčky, která tehdy poskytovala plnou jistotu, byla zápůjčka к tomu účelu úplně kryta hodnotou papírů a též úrokování zápůjčky se zapravovalo z dospívajících kuponů válečné půjčky, takže kmenové jmění žalované nebylo vůbec dotčeno. Než dovolání, uplatňujíc jen důvod podle čís. 4 §u 503 c. ř. s., nemůže míti úspěch. Jak v nauce, tak i v praxi převládá názor, že manželova zástupci moc podle §u 1238 obč. zák. nevztahuje se na právní jednání, k nimž se podle §u 1008 obč. zák. vyžaduje zvláštní plná moc. Manžel jest oprávněn již podle zákona, pokud manželka neodporovala, by ji zastupoval, ale jeho právo jest již předem obmezeno jen na správu jejího volného majetku. Jen tak dalece sahá jeho zástupčí oprávnění, nic dále. (Ehrenzweig sv. II, díl 2, str. 149, Krasnopolski sv. IV., str. 101, Krainz III. kniha § 139, Stubenrauch 8 vydání sv. II, str. 540, Kafka v G. Z. z roku 1908 č. 50 a jiní). Ke sjednání zápůjčky a tedy zejména též k účelu úpisu válečné půjčky jest však zapotřebí zvláštní plné moci podle §u 1008 obč. zák. (tak v rozhodnutí tohoto nejvyššího soudu ze dne 23. června 1925 Rv I 777/25), podobně jako ku převzetí dluhu za manželku, nevzešel-li dluh ze správy jejího majetku, (tak v rozh. nejvyššího soudu ze dne 16. června 1925 Rv I 706/25), k uzavírání obchodů na úvěr, které se dotýkají jejího kmenového jmění (Rv I 1206/25 ze dne 17. února 1926) a vůbec k rozhodování o kmenovém jmění manželčině (rozh. ze dne 1. července 1924 Rv I 902/24, srovnej též rozhodnutí býv. nejvyššího soudu Vídeňského ze dne 11. listopadu 1913, Gl. Unger XVI 6644 a ostatní, otištěná při §u 1238 obč. zák., vydání Manzovo). Neměl-li tedy manžel žalované, jak zjištěno, ani takové zvláštní plné moci, ani příkazu své manželky, žalované, a bylo-li dále zjištěno, že žalovaná vůbec o úpisu válečné půjčky a o uzavření zápůjčky nevěděla, není žalobkyni zavázána. Jest zcela bez významu, zda v době úpisu válečné půjčky se dalo očekávati, že k zúrokování zápůjčky postačí plně výnosy kuponů, když ke sjednání zápůjčky za manželku se zásadně vyžaduje, by manžel měl zvláštní plnou moc podle §u 1008 obč. zák., protože podle §u 1238 obč. zák. se jeho právo na to nevztahuje. Ostatně že tato· kalkulace nebyla jistá a že úpis válečné půjčky a zápůjčka za tím účelem uzavřená může se dotknouti kmenového jmění manželčina, ukázala pozdější skutečnost. Odvolací soud převzal veškerá zjištění prvého soudu a zejména tedy i zjištění, že žalovaná až mnohem později se o úpisu a o zápůjčce dozvěděla. Dovolatelka z toho a z výroku žalované, potvrzeného svědkem Lukášem D-em »das hättest Du können auch gehen lassen, jetzt sind wir um das Geld auch noch«, dále z toho, že žalovaná ani pak neprojevila k ní svůj nesouhlas, usuzuje, že dodatečně dala svůj souhlas. (§ 1016 obč. zák.). Avšak právem nižší soudy nespatřovaly v tom doda- — čís.. 6781 až 6782 —
229
tečný souhlas. Žalobkyně netvrdila, že žalovaná dala dodatečně výslovný souhlas. Avšak jen když není rozumného důvodu, aby se o tom mohlo pochybovati, lze podle §u 863 obč. zák. též z konkludentních činů podle okolností případu usuzovati na projev vůle. Z výroku žalované, který ani k žalobkyni nevyjádřila, nelze nijak bezpečně na to usuzovati, že vše to, co za ni a bez jejího vědomí manžel předsevzal, dodatečně schvaluje, naopak spíše byly jí proneseny manželi výtky.

Citace:

Čís. 6780. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 255-257.