— Čís. 7241 —
1238
Čís. 7241.
Předpisem § 1063 obč. zák. není vyloučena úmluva o výhradě prodatelova vlastnického práva ku prodané věci až do zaplacení kupní ceny. Stala-li se taková úmluva, ať výslovně ať konkludentním činem, nemůže kupitel nabýti pouhým odevzdáním věci vlastnického práva. Výhrada vlastnického práva jest možná také při věcech zastupitelných, určených ku spotřebě, zpracování nebo dalšímu prodeji.
Byla-li na rubu závěrečného listu doložka o výhradě vlastnictví, na niž bylo na přední straně před podpisem objednatelovým význačným způsobem poukázáno a byla-li táž doložka zřetelným způsobem i na účtě zaslaném prodatelem kupiteli, dal kupitel podpisem závěrečného listu na jevo, že souhlasí s výhradou vlastnictví. Lhostejno, že nebylo zjištěno, zda kupitel věděl o doložce nebo byl na ni zvláště upozorněn ještě jinak, nebo že ji četl.
(Rozh. ze dne 10. srpna 1927, Rv II 361/27.)
Žalobce prodal podle závěrečného listu ze dne 14. června 1926 Viktoru K-ovi 20 q americké mouky Patent Gold River po 370 Kč za 1 q. Z této dodávky spotřeboval Viktor K. 14 pytlů mouky ve váze 889 kg. Na jmění Viktora K-a byl dne 7. září 1926 vyhlášen úpadek. Žalobce přihlásil k úpadkovému řízení pohledávku 3289 Kč 30 h za mouku v době vyhlášení úpadku spotřebovanou a ohledně zbývajícího zboží uplatnil vyhražené vlastnické právo, žádaje za jeho vyloučení z podstaty. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce na úpadkové podstatě Viktora K-a nálezu, že žalovaná jest povinna uznati žalobcovo vlastnické právo k 21 pytlům mouky Patent Gold River, pokud se týče právo na vyloučení úplaty za toto zboží z úpadkové podstaty a zaplatiti žalobci 4932 Kč 10 h. Oba nižší soudy žalobu zamítly, Nejvyšší soud uznal podle žaloby. — Čís. 7241 —
1239
Důvody:
Pokud dovolatel vytýká nesprávné právní posouzení (čís. 4 § 503 c. ř. s.), dlužno mu plně přisvědčiti a s tohoto hlediska dovolání vyhověti. Odvolací soud vyslovil názor, že, byla-li koupená mouka Viktoru K-ovi dodána a odevzdána, nabyl к ní vlastnictví, třebaže kupní cena nebyla zaplacena a třebaže bylo umluveno, že prodatel si vyhradil vlastnické právo až do zaplacení. Podle toho by se zdálo, že odvolací soud jest na stanovisku, že taková vedlejší úmluva se příčí ustanovení § 1063 obč. zák. Avšak tento předpis zákona není úmluvou stran nezměnitelným a nevylučuje odchylné úmluvy, zejména pokud se týče výhrady práva vlastnického. To je v teorií i v praxí odedávna všeobecně uznáváno (pactum reservati dominii). Třebaže kupní smlouva se stala hotovou, vyžaduje se k nabytí vlastnictví ke koupené movité věci ještě odevzdání a přijetí do vlastnictví (§ 1053, 1061 a 1062 obč. zák.), tedy další souhlasné vůle prodatelovy a kupitelovy. Byla-li však koupená věc odevzdána s výhradou prodatelova vlastnictví až do zaplacení kupní ceny, buď podle úmluvy stran neb protože prodatel při odevzdání projevil zřetelným způsobem vůli, že nechce prodanou věc ihned prodati kupiteli do vlastnictví, ježto si až do úplného zaplacení vyhražuje vlastnictví, nemůže kupitel nabýti vlastnického práva, ježto i k takovému převodu vlastnictví jest zapotřebí souhlasné vůle obou stran. Není příčiny pochybovati o tom, že výhrada vlastnického práva až do úplného zaplacení kupní ceny jest nejen možnou, nýbrž i pro prodatele velmi významnou též při věcech zastupitelných, ke spotřebě, zpracování neb dalšímu prodeji určených. V žádném zákonném předpisu není to zakázáno. Ovšem prodatel pozbývá vyhraženého vlastnictví, byla-li věc kupitelem dále prodána a nového nabyvatele chrání § 367 obč. zák., nebo byla-li spotřebována nebo zpracována, ale původní kupitel jedná pod trestní zodpovědností, což má velký význam jak pro jeho povinnost, aby prodatele včas a řádné uspokojil, tak i pro právo prodatele. Dokud však taková věc nebyla dále zcizena, spotřebena neb zpracována, trvá vyhražené právo vlastnické prodatelovo, čímž jest opět zabezpečen, zejména i pro případ, že o jmění kupitelově bylo zahájeno řízení vyrovnací (§ 21 vyrov. řádu) neb úpadkové (§ 44 konk. ř.). Opačné názory nižších soudů, zejména, že na věcech zastupitelných, ke spotřebě, zpracování nebo dalšímu zcizení určených nelze vyhraditi vlastnictví a že by ani třetí osoby nemohly nabýti vlastnictví ku věcí koupené s výhradou vlastnického práva, jsou nesprávné, což bylo již zdůrazněno a podrobně vyloženo i v rozhodnutích tohoto nejvyššího soudu (čís. 5391 a 6418 sb. nejv. s.). Žalobce domáhá se proti správě úpadkové podstaty uznání vlastnického práva k 21 pytlům mouky, pokud ještě v době vyhlášení úpadku byla ve skladišti úpadcově, po případě práva na vyloučení úplaty z úpadkové podstaty, stržené za ni u úpadkového řízení (§ 44 (2) konk. řádu). Bylo zjištěno, že na rubu závěrečného listu, jejž úpadce podepsal, byla doložka o výhradě vlastnictví, na kterouž bylo na přední straně před podpisem objednatelovým význačným způsobem poukazováno. Táž doložka byla zřetelným způsobem i na účte žalobcem úpadci zaslaném. — Čís. 7242 —
1240
Podpisem závěrečného listu dal úpadce na jevo, že souhlasí s podmínkami objednávky, mezi nimiž byla též výhrada vlastnictví, a nezáleží naprosto na tom, že bylo zjištěno, že objednatel nevěděl o doložce nebo nebyl na ni zvláště upozorněn ještě jinak, nebo že jí nečetl. Nejen že žalobce, dodávaje mouku, projevil zřetelně v účtu, že si vlastnické právo ke zboží vyhrazuje až do zaplacení kupní ceny, nýbrž již zvláštní úmluvou při objednací smlouvě si podmínil předání vlastnictví zaplacením a jest proto jeho žalobní nárok, an správce úpadkové podstaty nečinil jiných námitek co do výše vylučované úplaty, zcela odůvodněn.