Čís. 6949.

Knihovní poznámka spornosti jest přípustná pouze tehdy, jest-li odporováno jsoucímu tu vkladu, při žalobě o přiznání věcného práva jen, když se opírá o vydržení, nikoliv však, domáhá-li se žaloba knihovního převodu ku splnění kupní smlouvy.
(Rozh. ze dne 30. března 1927, R II 34/27.)
Návrhu žalobce, by byla knihovně poznamenána jeho žaloba, jíž se domáhal knihovního převodu nemovitosti ku splnění kupní smlouvy, soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud návrh zamítl. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatel vytýká usnesení rekursního soudu, že jest zřejmě nesprávné, že spočívá na nesprávném výkladu knihovního zákona a odporuje též spisům. Tvrdí, že jeho žaloba, kterou se domáhá knihovního převodu domu, opřena je především o § 418 obč. zák. 3. věta a že žádá pouze, by žalovaní byli nuceni uznati také knihovně jeho vlastnické právo, že tedy nežaluje pouze o splnění smlouvy, nýbrž uplatňuje také podle §u 418 obč. zák. nabytý nárok vlastnický, a to že je právo knihovní. Tvrdí, že toto jeho vlastnické právo ke sporné nemovitosti je porušeno a ohroženo vkladem vlastnického práva ve prospěch žalovaných, poněvadž mohou prodejem nebo zatížením nemovitosti jeho nárok před rozhodnutím rozepře zcela zmařiti, že tedy na tuto věc dopadá předpis §u 61 knih. zákona, podle kterého sluší povolili poznámku spornosti nejen ohledně vkladu, jenž byl neplatný již od počátku, nýbrž i ohledně vkladu, jenž se stal teprve později neplatným, když totiž pominul právní důvod, pro který byl povolen původně platný vklad. Že vklad vlastnického práva pro žalované byl původně platný, později však tím, že stěžovatel nabyl neknihovně vlastnictví podle §u 418 obč. zák., pozbyl platnosti, a že, poněvadž tento neplatný vklad ohrožuje jeho vlastnické právo, domáhá se žalobou zrušení onoho vkladu, čímž jsou splněny podmínky povolení poznámky žaloby podle §u 61 knih. zákona. — Čís. 6950 —
585
Není těmito vývody vyvráceno správné, věci i zákonu vyhovující odůvodnění napadeného usneseni. Předpis §u 61 knih. zákona nedopadá v tomto případě. Podle něho lze poznámku spornosti povoliti pouze tomu, kdo jest poškozen na svém knihovním právu, tedy právu zapsaném již v knize pozemkové, nikoli tomu, jehož právo, uplatňované žalobou, není zapsáno v pozemkové knize. Stěžovatelovo tvrzení, že vklad vlastnického práva pro žalované byl původně platný, později však tím, že stěžovatel nabyl neknihovně vlastnictví podle §u 418 obč. zák., pozbyl platnosti, a že, poněvadž tento neplatný vklad ohrožuje jeho vlastnické právo, domáhá se žalobou zrušení onoho vkladu, čímž jsou splněny podmínky povolení poznámky žaloby podle §u 61 knih. zákona, nemá opory ani ve spisech, ani v zákoně. Poznámka spornosti jest jenom tehda přípustná, je-li žalobou (žalobou o výmaz) popírán vklad knihovní jako neplatný (§ 61 knih. zák.), nebo je-li žalováno o výmaz nějakého v pozemkové knize vloženého práva (§ 69 knih. zák.) z důvodu promlčení, nebo je-li žalováno o přiznání práva věcného z důvodu vydržení (§ 70 knih. zák.). Arci předpis §u 61 knih. zák. nerozlišuje ve příčině neplatnosti vkladu, zda je odporováno vkladu jako neplatnému z důvodu původní zmatečnosti tabulárního úkonu, či z důvodu dodatečného pominutí právního důvodu (titulu), o který se opírá vklad. Lze tedy shrnouti, že poznámka spornosti je pouze tehdy přípustná, je-li odporováno jsoucímu tu vkladu, a v případě žaloby o přiznání nějakého práva věcného, že je poznámka spornosti přípustná jenom, když se opírá o vydržení (§ 70 knih. zák.), a že když nejsou splněny vzpomenuté podmínky, musí býti žádost o poznámku spornosti zamítnuta. To všecko nedopadá v tomto připadle, proto je do volací rekurs zcela bezdůvodný.

Citace:

Čís. 6949. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 610-611.