Čís. 5503.

Právo úpadkového soudu podle §u 11 (2) konk. řádu vztahuje se nejenom na prováděné již zpeněžovací řízení, nýbrž týká se i povolení nového zpeněžovacího řízení.
(Rozh. ze dne 1. prosince 1925, R I 987/25.)
Usnesením ze dne 18. března 1925 bylo vymáhajícímu věřiteli povoleno zabavení dlužníkovy živnosti. Dne 3. července 1925 byl na jmění dlužníka vyhlášen úpadek a současně byl vnucený prodej odložen na 60 dnů. K žádosti vymáhajícího věřitele povolil soud prvé stolice usnesením ze dne 10. července 1925 zpeněžení dlužníkovy živnosti vnuceným propachtováním, rekursní soud návrh zamítl. Důvody: Usnesením ze dne 3. července 1925 byl na jmění dlužníkovo vyhlášen úpadek a zároveň byl vnucený prodej odložen na 60 dnů. Dle pamětního spisu k §u 11 (2) vyr. ř. vztahuje se zákaz prodeje na každý způsob zpeněžení, ať se stane v jakékoliv formě. Ježto vnucené propachtování jest rovněž druhem zpeněžení, an i jím se odnímá předmět zabavení na určitou dobu dlužníku a výtěžek z pachtu jest určen k uspokojení zástavních věřitelů, brání povolení vnuceného propachtování předpis §u 11 (2) konk. ř.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatel míní, že jeho, dříve než šedesát dnů před zahájením úpadku na podniku povinného nabyté právo zástavní představuje podle §u 11 (1) konk. řádu oddělovací právo, že mu tedy ani v úpadkovém řízení nemůže býti bráněno, by nepokračoval ve zpeněžení nabytého soudcovského práva zástavního. Dále míní, že odkládací právo úpadkového soudu podle §u 11 (2) konk. ř. vztahuje se jenom na prováděné už řízení zpeněžovací, nebo, bylo-li aspoň už povoleno zpeněžení, že však se právo to nemůže dotýkati povolení nového řízení zpeněžovacího, že takové usnesení o odložení exekuce na 60 dnů může míti nejvýše vliv na ustanovení zpeněžovací lhůty. Těmto právním názorům stěžovatelovým nelze přisvědčiti, neboť nemají opory ani v doslovu zákona, ani ve vysvětlení v pamětním spisu str. 20—21. V §u 11 (2) konk. ř. uvedené právo úpadkového soudu, pokud se týče úpadkového komisaře vztahuje se právě na exekuce zahájením úpadku nedotčené, tedy jež tu jsou jako oddělovací práva. Důvody, jež vedly zákonodárce k tomuto pronikavému opatření, vyloženy jsou v pamětním spisu na místě shora naznačeném. Domnívá-li se stěžovatel, že takové usnesení o odloženi exekuce na 60 dnů může míti nejvýše vliv na ustanovení zpeněžovací lhůty, ale že nemůže zabrániti povolení nového řízení zpeněžovacího, přehlíží, co má podle §u 43 ex. ř. odložení exekuce v zápětí.

Citace:

Čís. 5503. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 719-719.