Čís. 5530.


I při exekuci podle §u 349 ex. ř. může odklad exekuce ohroziti uspokojení vymáhající strany; byl-li povolen na základě žaloby podle §u 36 čís. 3 ex. ř., lze uložiti žalobci jistotu podle §u 44, druhý odstavec ex. ř.
Pro výši jistoty rozhoduje interese, nastupující na místě plnění
(§ 368 ex. ř.), k němuž patři i zisk, který může povolením odkladu v budoucnosti žalované straně ujíti.
Nezáleží na tom, může-li žalobce jistotu složiti, může-li nalézti náhradu za místnosti, jež má vykliditi, jaké nároky mu vzejdou, zvítězí-li ve sporu (podle §u 36 čís. 3 ex. ř.) a zda jest žalobní nárok hmotněprávně odůvodněn.

(Rozh. ze dne 10. prosince 1925, R I 1006/25.)
K žalobě podle §u 36 čís. 3 ex. ř. povolil soud prvé stolice odklad exekuce vyklizením. Rekursní soud vyhověl rekursu žalovaného (vymáhajícího věřitele) potud, že uložil navrhovateli (dlužníku) dle §u 44, druhý odstavec, ex. ř. jistotu 40 000 Kč.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu ani té ani oné strany.
Důvody:
Jde o to, zda rekursní soud, povoliv odklad exekuce vyklizením na základě žaloby podle §u 36 čís. 3 ex. ř., právem uložil žalující straně jistotu dle §u 44 druhý odstavec ex. ř. a zda výše 40 000 Kč jest přiměřená. I. K stížnosti strany žalující: Žalující strana míní, že předpisu §u 44 druhý odstavec ex. ř. nelze tu použiti, ježto jde o zcela zvláštní druh exekuce. Avšak předpis tento není omezen na určité druhy exekuce; i při exekucích vynucením nějakého jednání, tedy i při exekuci dle §u 349 ex. ř., může odklad exekuce ohroziti uspokojení žalované strany, neboť již ta okolnost, že po dobu odkladu nebude moci žalovaná strana s místnostmi, jež je vykliditi, nakládati podle své potřeby (vyvolané zamýšlenou přestavbou), znamená pronikavý zásah do majetkové oblasti žalované strany, a není třeba, by přistoupily k tomu ještě další okolnosti. Při exekucích tohoto druhu rozhoduje pro uložení a výši jistoty pouze interese na místě plnění nastupující (§ 368 ex. ř.), k němuž patří i zisk, který povolením odkladu v budoucnosti žalované straně může ujíti. Majetkové poměry žalující strany nepřicházejí při otázce, zda jest tuto jistotu uložiti, vůbec v úvahu a to ani v tom směru, zda žalující strana dle svých hospodářských poměrů nemůže anebo s tíží může složití jistotu ve výši stanovené. Rovněž nepřichází při této otázce v úvahu okolnost, že žalující strana nemůže nalézti náhradu za vyklizené živnostenské místnosti, čímž by po případě byla ohrožena její existence. Na tyto okolnosti jako samostatný důvod k odkladu exekuce béře zákonodárce zřetel při odkladu dle zákona ze dne 31. března 1925, čís. 51 sb. z. a n. Zákonodárce způsobem v tomto zákoně uvedeným přihlíží tedy k bytové nouzi, jinak však nedotýká se v žádném směru předpisů exekučního řádu upravujících odklad exekuce z jiných důvodů, totiž z důvodů v §u 42 ex. ř. uvedených, a tudíž při nich má předpis §u 44 druhý odstavec ex. ř., plnou účinnost. Rekursnímu soudu byl tento zákonný stav jasným, a ničím není odůvodněna výtka žalující strany, že soud rekursní, vyměřuje jistotu ve výši 40 000 Kč, chtěl vlastně znemožniti účel žalobní, takže oklikou vlastně odklad nebyl povolen. Nezávažna jest dále pro otázku, o niž tuto jde, okolnost, jaké náhradní nároky žalující straně vzejdou, zvítězí-li ve sporu, dále zda nárok žalobní jest hmotněprávně odůvodněn a zda žalované straně za náhradu škody bude ručiti ještě další osoba. Pokud jde o výši jistoty, právem rekursní soud určil její výši dle §u 273 c. ř. s. a 78 ex. ř., ježto jde o budoucí nároky, jichž výši nyní číselně nelze určiti. Žalující strana sama v dovolacím rekursu doznává, že jde o rozšíření hotelu o 5 až 10 pokojů a to hotelu, který jest v Praze na Václavském náměstí a žalované straně skvěle jde. Nedotknutelnost místností, jež jest vykliditi, zajisté má značný vliv na provedení přestavby a tím na ztrátu zisku po dobu, o kterou bude přestavba prodloužena. Za těchto okolností shledává dovolací soud vyměřenou jistotu za přiměřenou k onomu zájmu žalované strany, který jest ohrožen povolením odkladu. Není tedy rekurs žalující strany odůvodněn.
II. K rekursu strany žalované: Pro otázku výše jistoty jest nezávažno, zda si žalující strana mohla nalézti náhradní byt či nikoliv. Žalovaná strana v dovolacím rekursu neuvádí nových konkrétních okolností, z nichž by se dalo odůvodniti zvýšení jistoty; zejména správnost tvrzení, že při odkladu exekuce bude trpěti škodu denně aspoň 2 000 Kč, není odůvodněna novou okolností, k níž rekursní soud nepřihlížel. Proto nemůže býti rekursu žalované strany vyhověno ani v tom směru, by usnesení obou nižších stolic byla pro vadnost řízení zrušena.
Citace:
Čís. 5530. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 766-768.