Čís. 5198.

Okolnost, že firma kupce jednotlivce není v obchodním rejstříku zapsána, nezakládá její procesní nezpůsobilosti.
(Rozh. ze dne 4. srpna 1925, R II 218 25.)
V řízení o žalobě proti firmě M. prohlásil soud prvé stolice k návrhu žalobce dosavadní řízení za zmatečné, ježto žalovaná firma neexistuje. Rekursní soud zamítl k rekursu žalované žalobcův návrh by řízení bylo prohlášeno zmatečným. Důvody: Žalobce oznámil procesnímu soudu, že strana žalovaná není v obchodním rejstříku zapsána a proto neexistuje. Navrhl, by dosavadní řízení bylo zrušeno jako zmatečné, a soud procesní tomu návrhu napadeným usnesením vyhověl. Stížnost do tohoto usnesení jest opodstatněna. Soud procesní neuvádí, proč žalovaná firma dle jeho náhledu neexistuje, odvolávaje se pouze na tvrzení žalobcovo, že žaloba byla podána proti firmě neexistující. Z podání strany žalující plyne, že firma žalovaná neexistuje proto, poněvadž není zapsána v obchodním rejstříku. Pokud se soud procesní ztotožňuje s tímto názorem, jest jeho právní náhled mylným, neboť není třeba, by firma byla zapsána do obchodního rejstříku za tím účelem, by někdo mohl pod firmou tou platně jednati. I podpis firmy, v obchodním rejstříku ještě nezapsané, váže dotyčnou osobu (Staub-Pisko ad čl. 15 obch. zák.). V tomto případě prodal žalobce žalované straně vagon dřeva; žalovaná firma připouští, že 5 799 Kč 94 h po splatnosti žalobci zaplatí. Není proto sporu o tom, kdo jest vlastně žalován, to tím méně, když Anna M-ová ve své stížností výslovně připouští, že firmu tu representuje.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
Názoru rekursního soudu, že v tomto případě žalovaná firma má procesní způsobilost, sluší přisvědčiti. Firma obchodníka jest jménem, pod kterým obchod provozuje. Netvoří však samostatného právního podmětu vedle nebo mimo něho a nerozeznává se také u obchodníka jednotlivce mezi jeho soukromým a obchodním jměním. Není proto třeba zápisu firmy kupce jednotlivce do obchodního rejstříku k tomu, aby mohl pod firmou platně jednati. Když Anna M-ová, jak soud rekursní uvedl, připouští, že žalovanou firmu representuje, t. j. že žalovaná firma jest jménem, pod kterým ona obchod provozuje a že ona to byla, která pod jménem žalované firmy sporný obchod se žalobcem uzavřela, není zde nedostatku procesní způsobilosti na straně žalované ve smyslu §u 7 c. ř. s., ač firma není v rejstříku obchodním zapsána, neboť není právním podmětem, který by trval mimo obchodníka, v tomto případě Annu M-ovou (rozhodnutí tohoto soudu uveřejněné pod čís. 3043 sb. n. s.). Když tomu tak není, jak soud rekursní v napadeném usnesení vyslovil, sporu o to, kdo jest vlastně žalován, a obavy stěžovatelky v dovolacím rekursu, že rozsudek proti žalované firmě působiti bude jen proti firmě, nikoli však proti Anně M-ové, nejsou důvodný, jest však třeba odstraniti je tím, že v rozsudku při označení žalované strany bude totožnost žalované firmy s Annou M-ovou výslovně naznačena.

Citace:

Čís. 5198. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 193-194.