Čís. 5129.

Jde o zrušení služebního poměru zaměstnavatelem, byl-li zaměstnanec původně vyšší přesazen proti své vůli do nižší kategorie. Třebas se tak stalo bez důležitých příčin, může zaměstnanec požadovati jen úplatu dle §u 1162 b) obč. zák., nemůže se však domáhati, by jeho dřívější služební poměr byl i nadále zachován.
(Rozh. ze dne 16. června 1925, Rv II 354/25.)
Žalobce, byv výměrem žalované obce ze dne 10. května, pokud se týče 20. června 1924 sproštěn služby jako strojmistr a vozmistr místní dráhy a elektrárny žalované obce a zařazen mezi dělnictvo s platem strojníka, kdežto jako strojmistr a vozmistr měl plat IX. hodnostní třídy, domáhal se, ježto změna jeho postavení stala se se strany obce bez jeho souhlasu a jest prý proto vůči němu bezúčinnou a neplatnou, žalobou výroku, že jeho služební poměr jako strojmistra a vozmistra u žalované obce trvá po právu dále, že žalovaná obec jest povinna, ho v dřívějším jeho postavení zaměstnávati a mu za měsíc září 1924 na služném 915 Kč 92 h, to jest rozdíl měsíčního platu vozmistra a mzdy strojníka doplatiti. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby. Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Odvolací soud vyhověl žalobní žádosti, vycházeje z názoru, že žalovaná obec mohla změnu v žalobcově postavení předsevzíti toliko po předchozí výpovědi, výpověď žalobci že dána nebyla a tedy původní služební poměr žalobcův jest žalovaná obec povinna uznati a dodržovati. S tímto názorem a na něm se zakládajícím rozsudkem souhlasiti nelze. Odvolací soud nedocenil skutečnost sesazení žalobce z jeho postavení a nepostihl jejího právního významu. Změna předsevzatá obcí ohledně služebního postavení žalobcova týká se způsobu a rozsahu služebních úkonů žalobcových a týká se též jeho mzdy. Mzda, způsob a rozsah služebních úkonů tvoří podstatnou součást služební smlouvy (§§ 1151, 1153 a 1154 obč. zák.). Změna služebního poměru v uvedených bodech jednostranně zaměstnavatelem předsevzatá není než zrušením posavadní služební smlouvy. Ten význam nutno přikládati se- sazení žalobce a jeho zařazení mezi dělnictvo s menší mzdou. Jest otázkou, čeho se může žalobce, když, jak řečeno, byl jeho služební poměr žalovanou obcí zrušen, na žalované obci domáhati. S otázkou, zda žalovaná obec změnila (zrušila) posavadní služební poměr žalobcův oprávněně z důležitých důvodů (§ 1162 obč. zák.), netřeba se zabývati. Ani v případě, že by žalovaná obec k sesazení žalobce neměla důležitých důvodů, jak tvrdí žalobce a popírá, tvrdíc opak, žalovaná, nároku na to, čeho se žalobce domáhá, zákon žalobci nepřiznává. Zákon v §u 1162 b) obč. zák. v případě předčasného propuštění zaměstnance zaměstnavatelem bez důležitého důvodu, tedy i v případě zrušení služebního poměru bez dostatečného důvodu, o jaké tuto jde, přiznává zaměstnanci toliko nárok na úplatu za výpovědní dobu a, utrpěl-li zaměstnanec další škodu, nárok na náhradu této další škody. Jak vidno z obsahu žalobního žádání, nedomáhá se žalobce ničeho z toho, co by mu podle zákona i v nejpříznivějším pro něho případě, že jeho služební poměr byl zrušen, aniž k tomu bylo důležitých důvodů, příslušelo. Požadovaných 915 Kč 92 h není platem za dobu výpovědní, nýbrž za dobu po této době. Žalobcův nárok není podle zákona opodstatněn.

Citace:

Čís. 5129. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 65-66.