Authors:
= Váž. civ., 7 (1925), sv. 2
PDF

Čís. 5172.


Pořad práva jest přípustným pro nárok proti obci na náhradu škody, ježto prý, zamítnuvši žádost za odklad exekuce vyklizením zabraného bytu, zamlčela, žádajíc na soudě o nucené vyklizení bytu, závažnou a podstatnou část rozhodnutí správního úřadu.
(Rozh. ze dne 2. července 1925, R II 193/25.)
Žalobní nárok na náhradu škody proti obci uznal procesní soud prvé stolice důvodem po právu. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek i s předchozím řízením pro nepřípustnost pořadu práva a žalobu odmítl. Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil odvolacímu soudu, by o odvolání ve věci dále jednal a rozhodl. Důvody:
Podle žaloby a svého přednesu před soudem první stolice odvozuje žalobkyně svůj žalobní nárok proti žalované obci z toho, že žalovaná obec, zamítnuvši žádost žalobkyně o odklad výkonu exekuce zabrání jejího bytu a podavši u okresního soudu v B. návrh na nucené vyklizení zabraného bytu, vědomě zamlčela závažnou a podstatnou část rozhodnutí okresní politické správy ze dne 4. dubna 1921, týkajícího se náhradního bytu (náhradního pokoje), kterážto závažná náležitost byla prý jediným předpokladem pro exekuční vyklizení bytu. Tímto omylem a vědomým zastřením pravého stavu věci stalo se prý, že okresní soud onomu návrhu vyhověl a vyklizení provedl; z toho však vzešla žalobkyni škoda, zaviněná obcí materielním a formálním porušením zákona a uvedením okresního soudu v omyl. Z řečeného plyne, že žalobkyně uplatňuje škodu za všeobecných podmínek občanského zákoníka o náhradě škody, obviňujíc obec, že jednáním svým sledovala účel, žalobkyni poškoditi. Nejde tudíž o případ ručení obce za její jednání v oboru veřejnoprávní její působnosti, nýbrž o výkon, který padá mimo tuto působnost, arciť o výkon předsevzatý při příležitosti této přenesené působnosti, jak již nejvyšší soud k tomu poukázal ve svých rozhodnutích čís. sb. n. s. 1419 a 2762. Tam však, kde jde o rušivé zasažení do soukromoprávních vztahů mezi obcí a jednotlivcem a žaluje se z důvodu §u 1294 obč. zák., jest příslušnost řádných soudů podle §u 1 j. n. nepochybně dána. Rekursní soud pochybil tudíž, vysloviv nepřípustnost pořadu práva v této věci a zrušiv rozsudek prvního soudu, jakož i předcházející řízení. Na něm jest, aby v odvolacím řízení pokračoval a odvoláni žalované obce věcně vyřídil.
Citace:
Čís. 5172. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 136-137.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).