Čís. 5413.

Předmětem poznámek dle §u 36 instrukce pro schovací úřad civilních soudů v Praze mohou býti pouze práva co do existence a objemu nesporná.
(Rozh. ze dne 3. listopadu 1925, R I 887/25.)
V pozůstalostní věci byla advokátem složena na soudě hotovost 21 200 Kč. Žádost advokáta, by bylo poznamenáno, že na hotovosti vázne zástavní právo pro jeho pohledávku z právního zastupování zůstavitele, soud prvé stolice zamítl, poněvadž palmarní účet advokátův byl uznán za správný a splatný pouze přihlášeným dědicem Vilémem O-em, nebyl však uznán přihlášenými dědičkami Mariannou B-ovou a Malvínou R-ovou, ač advokát jim předložil zevrubnou specifikaci tohoto účtu, a poznámky práv sporných, co do objemu neurčitých nelze připustiti. Rekursní soud poznámku povolil. Důvody: Dle ustanovení §u 19 adv. ř. ze dne 6. července 1868, čís. 96 ř. zák. může advokát, když správnost a výše jeho pohledávky z právního zastoupení jest popřena, složiti došlou ho hotovost do soudní úschovy a výši své pohledávky prokázati. K složené hotovosti přísluší advokátovi zákonné právo zástavní pro pohledávku ze zastoupení. Nešlo zde tedy o poznámku sporného práva, jak prvý soudce mylně se domnívá, nýbrž o poznámku advokátskeho zákonného práva zástavního. Jest proto nerozhodno, že palmární účet stěžovatelův byl uznán pouze jedním dědicem za správný a splatný a ostatními dědici, že uznán nebyl. Když by palmární pohledávka byla dědici uznána, mohl stěžovatel dle §u 19 prvý odstavec adv. ř. 21 180 Kč prostě zadržeti a svou pohledávku krýti.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Jak již v rozhodnutí čís. 4214 sb. n. s. podrobně uvedeno, mohou býti předmětem poznámek dle §u 36 instrukce pro uschovací úřad civilních soudů v Praze ze dne 15. listopadu 1849, čís. 7.219 jen práva co do existence a objemu nesporná, jak tomu bývá při poznámkách a záznamech, jichž podkladem jsou listiny o zcizení, zastavení nebo postupu, dále rozsudky, rozhodnutí správních úřadů a t. d. Zde však již skladatel sám uvádí, že dva z přihlášených dědiců jeho palmárního účtu neuznali. Není tedy palmární pohledávka advokátova a tím ani zákonné právo zástavní, které si tento dle §u 19 adv. ř. osobuje, co do existence i co do objemu nesporným, a nemůže býti předmětem poznámky nebo záznamu dle citované instrukce. O sporných právech, jichž existence jest předurčujícím podkladem pro opatření, jež učiniti jest v řízení nesporném, nemůže dle §u 2 čís. 7 nesp. říz. pozůstalostní soudce rozhodovati ani tehdy, jeví-li se mu popírání práva zcela nebo aspoň z části neodůvodněným.

Citace:

Čís. 5413. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 561-562.